European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2024/2814

26.4.2024

ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA

ze dne 11. září 2023

o prováděcích opatřeních ke statutu poslanců Evropského parlamentu a o zrušení rozhodnutí předsednictva ze dne 19. května a 9. července 2008

(C/2024/2814)

PŘEDSEDNICTVO EVROPSKÉHO PARLAMENTU,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 223 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na statut poslanců Evropského parlamentu (1),

s ohledem na článek 25 jednacího řádu Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Statut poslanců Evropského parlamentu (dále jen „statut“) stanoví pravidla a všeobecné podmínky pro výkon mandátu poslance Evropského parlamentu (dále jen „poslanec“). Vedle ustanovení o institucionální stránce nároků poslanců stanoví statut rovněž jednotné finanční podmínky pro poslance po dobu výkonu mandátu i po ukončení jejich parlamentní činnosti. Uplatňování finančních ustanovení statutu spadá plně do působnosti předsednictva.

(2)

Cílem těchto prováděcích opatření je doplnit nejen ta ustanovení statutu, u nichž se výslovně předpokládá, že způsob jejich uplatňování stanoví Parlament, ale rovněž ustanovení, pro jejichž uplatňování je nutné předem stanovit prováděcí opatření.

(3)

Tato prováděcí opatření rovněž nahrazují pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu (dále jen „pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků“), která byla zrušena v den, kdy statut vstoupil v platnost.

(4)

Pokud jde o úhradu léčebných výloh, bylo zčásti za účelem snížení administrativní zátěže rozhodnuto používat systém, jenž platí pro soudce Soudního dvora Evropské unie a členy Evropské komise (dále jen „Komise“), a využívat zejména služeb oddělení pro úhradu léčebných výloh v rámci společného systému nemocenského pojištění (dále jen „systém JSIS“) při zachování zvláštních podmínek, které stanoví statut.

(5)

Pokud jde o úhradu výdajů spojených s výkonem mandátu, včetně cestovních výdajů, vycházejí tato prováděcí opatření z pravidel, která předsednictvo schválilo dne 28. května 2003 a která zavádějí zásadu úhrady na základě skutečných nákladů. Omezená část výdajů spojených s výkonem mandátu v souladu s těmito pravidly a s příslušnou judikaturou však bude i nadále hrazena ve formě paušální částky.

(6)

Pokud jde o úhradu skutečných výdajů na osobní asistenty poslanců Parlamentem, měla by být stanovena jasná pravidla pro zaměstnávání asistentů pracujících v členských státech, v nichž byli poslanci zvoleni. Například smlouvy těchto asistentů musí spravovat osoby pověřené prováděním plateb. Mimoto je třeba zohlednit očekávanou změnu právního statutu akreditovaných asistentů, na něž se bude vztahovat zvláštní právní režim přijatý na základě článku 336 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a to zejména pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie. Na základě usnesení Parlamentu ze dne 22. dubna 2008 se zdá vhodné zakázat financování smluv uzavřených s rodinnými příslušníky poslanců.

(7)

Přechodná ustanovení by měla navíc zajistit, aby osoby, které využívají určité služby poskytované na základě pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, mohly tyto služby využívat v souladu se zásadou legitimního očekávání. Je rovněž nutné zaručit zachování nároků na důchod nabytých na základě pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků před vstupem statutu v platnost. Dále je nezbytné zohlednit zvláštní režim poslanců, na které se budou po přechodnou dobu a v souvislosti s finančními podmínkami výkonu mandátu vztahovat vnitrostátní systémy členského státu, v němž byli zvoleni, v souladu s článkem 25 nebo 29 statutu.

(8)

Rozhodnutí předsednictva ze dne 19. května a 9. července 2008, kterým se přijímají prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu (2), bylo několikrát podstatně změněno. Po patnácti letech provádění by měly být provedeny další změny s cílem usnadnit interakci mezi poslanci a správními útvary Parlamentu, zajistit řádné finanční řízení finančních prostředků poskytovaných poslancům, zlepšit transparentnost a odpovědnost a zajistit zásadu nezávislosti parlamentního mandátu. V zájmu přehlednosti by rozhodnutí předsednictva ze dne 19. května a 9. července 2008 mělo být zrušeno a nahrazeno novým aktem obsahujícím všechny změny. Tento nový akt by měl vstoupit v platnost prvním dnem dílčího zasedání následujícího po volbách do Evropského parlamentu, které se mají konat v roce 2024.

PŘIJALO TOTO ROZHODNUTÍ:

HLAVA I

VÝKON POSLANECKÉHO MANDÁTU

KAPITOLA 1

Odměna

Článek 1

Nárok na odměnu

Ode dne zahájení výkonu mandátu do posledního dne měsíce, v jehož průběhu mandát skončí, mají poslanci Parlamentu (dále jen „poslanci“) nárok na odměnu stanovenou v článku 10 statutu poslanců Evropského parlamentu (dále jen „statut“).

Článek 2

Zákaz souběhu odměn

1.   Odměna, kterou poslanec dostává za výkon mandátu v jiném parlamentu souběžně s výkonem mandátu v Evropském parlamentu, se odečte od odměny poskytované podle článku 10 statutu.

2.   „Jiným parlamentem“ se pro účely tohoto článku rozumí jakýkoli parlament členského státu, který má zákonodárnou pravomoc a na nějž se nevztahuje čl. 7 odst. 2 Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (3).

3.   Výpočet se provádí na základě celkové výše každé z obou odměn před zdaněním.

4.   Poslanci jsou povinni ve svém prohlášení o finančních zájmech uvést všechny mandáty ve smyslu odstavce 1 a všechny odměny vyplácené v souvislosti s těmito mandáty.

KAPITOLA 2

Léčebné výdaje

Článek 3

Příjemci a způsob úhrady

1.   V souladu s článkem 18 statutu a obdobně podle společných pravidel týkajících se nemocenského pojištění úředníků Evropských společenství (4) (dále jen „pravidla JSIS“) a jejich obecných prováděcích ustanovení (5) mají nárok na úhradu dvou třetin výdajů spojených s nemocí, těhotenstvím nebo narozením dítěte následující osoby:

a)

poslanci a bývalí poslanci, kteří pobírají odchodné podle článku 13 statutu nebo důchod podle článků 14 a 15 statutu, pokud jde o jejich výdaje a výdaje:

i)

jejich manželů/manželek nebo, pokud je splněna podmínka stanovená v čl. 62 odst. 2 těchto prováděcích opatření, jejich stálých partnerů bez manželského svazku a

ii)

jejich nezaopatřených dětí ve smyslu čl. 62 odst. 3 těchto prováděcích opatření, dokud tyto děti nedosáhnou věku 21 let nebo, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání, nejvýše 25 let, nebo po neomezenou dobu, pokud si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemohou samy vydělávat na živobytí,

za podmínky, že manželé/manželky, stálí partneři bez manželského svazku nebo nezaopatřené děti nemají nárok na dávky stejného druhu a ve stejné výši jako poslanci nebo bývalí poslanci na základě jiných právních nebo správních předpisů;

b)

oprávněné osoby, kterým je vyplácen pozůstalostní důchod podle článku 17 statutu.

Osoby uvedené v písm. a) a b) tohoto odstavce si mohou podle čl. 19 odst. 1 pravidel JSIS svobodně zvolit lékaře a nemocnici či zdravotnické zařízení.

2.   Pokud jde o osoby uvedené v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku, použije-li se čl. 24 odst. 2 pravidel JSIS, rozumí se odkazem na měsíční základní plat podle nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (6) (dále jen „služební řád“) odměna stanovená podle článku 10 statutu.

3.   Úhrada výloh na základě odstavce 1 tohoto článku se provádí z rozpočtu Parlamentu. Použijí se čl. 72 odst. 3 a 4 služebního řádu a čl. 20 odst. 6 pravidel JSIS.

4.   Zálohy ve smyslu článku 30 pravidel JSIS lze poskytnout pouze ve formě úhrady výdajů v případě hospitalizace. Část výdajů, které hradí příjemci uvedení v odstavci 1 tohoto článku po vypočtení maximální výše úhrady, se vrací Parlamentu za podmínek uvedených v čl. 30 odst. 2 a 3 pravidel JSIS.

5.   Poslanci a bývalí poslanci, kteří pobírají odchodné podle článku 13 statutu nebo důchod podle článků 14 a 15 statutu, se mohou svého nároku na úhradu léčebných výloh podle odstavce 1 tohoto článku vzdát, a to počínaje prvním dnem měsíce následujícího po dni podání žádosti. Toto vzdání se nároku se uplatní se zpětnou účinností od data zahájení prvního mandátu dotčeného poslance, je-li příslušná žádost podána do tří měsíců po tomto datu zahájení prvního mandátu, za předpokladu, že dotčený poslanec v tomto období nepožádal o úhradu léčebných výloh.

Pokud se oprávněná osoba vzdá nároku na úhradu léčebných výloh, má nárok na úhradu dvou třetin příspěvku na nemocenské pojištění až do maximální výše 400 EUR měsíčně.

6.   Každý poslanec či bývalý poslanec, který se podle odstavce 5 vzdá svého nároku na úhradu léčebných výloh, má nárok na opětovné začlenění do systému úhrad léčebných výloh podle odstavce 1 teprve po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy vzdání se nároku nabylo účinnosti. Rovněž všechny následné změny, ať už se týkají opětovného začlenění do systému úhrad léčebných výloh podle odstavce 1 či vzdání se takového nároku, se mohou uskutečnit až po uplynutí alespoň dvanácti měsíců.

Aniž je dotčen první pododstavec, následné žádosti o změnu nabývají účinku prvním dnem měsíce následujícího po dni jejich podání.

7.   Tento článek se uplatní rovněž na bývalé poslance pobírající odchodné uvedené v článku 13 statutu s účinností od prvního dne následujícího po skončení jejich mandátu do dne, kdy jim vznikne nárok na odchodné.

8.   Tento článek se uplatní rovněž na bývalé poslance pobírající starobní důchod uvedený v článku 52 s účinností od prvního dne následujícího po skončení jejich mandátu do dne, kdy jim vznikne nárok na starobní důchod, za předpokladu, že před skončením mandátu splňovali podmínky uvedené v čl. 52 odst. 1.

Článek 4

Řízení

Žádosti o úhradu se předkládají přímo oddělení Komise pro úhradu léčebných výloh v souladu s postupy stanovenými k tomuto účelu a na jednotném formuláři spolu s podpůrnými doklady. Příslušný útvar Parlamentu poskytne na požádání poradenství ohledně podávání těchto žádostí.

Článek 5

Financování

Financování systému úhrad a způsoby úhrady výdajů se řídí dohodou o spolupráci mezi Parlamentem a Komisí vycházející z ustanovení statutu a z pravidel JSIS. Za Parlament tuto dohodu podepisuje předseda po konzultaci s kvestory.

Článek 6

Stížnosti

Bez ohledu na článek 76 se jakýkoli spor ohledně výkladu této kapitoly v konkrétních případech předkládá společně s podpůrnými důkazy do dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí generálnímu tajemníkovi, který rozhodne po vyjádření řídícího výboru JSIS a po konzultaci s kvestory.

KAPITOLA 3

Pojištění proti rizikům spojeným s výkonem poslaneckého mandátu

Článek 7

Obecná ustanovení

1.   Poslanci mají za podmínek uvedených v pojistné smlouvě nárok na:

a)

pojištění pro případ úrazu v době výkonu poslaneckého mandátu;

b)

pojištění pro případ krádeže a ztráty osobních věcí v době výkonu poslaneckého mandátu.

2.   Dvě třetiny pojistného se hradí z rozpočtu Parlamentu a jednu třetinu hradí poslanci. Příspěvek každého poslance se hradí formou přímé srážky z odměny podle článku 10 statutu.

3.   Tento článek se použije na všechny poslance od počátku jejich mandátu, pokud poslanci generálnímu tajemníkovi výslovně a písemně nesdělí, že se svého nároku na pojištění vzdávají. V tomto případě zaniká nárok na pojištění posledním dnem měsíce, v jehož průběhu oznámí, že se nároku vzdávají.

Článek 8

Pojištění pro případ úrazu

1.   Podmínky pojištění pro případ úrazu zahrnují úrazy poslanců, k nimž by v průběhu výkonu mandátu mohlo dojít kdekoli ve světě.

2.   Podmínky pojištění pro případ úrazu zahrnují:

a)

v případě úmrtí: výplatu jednorázové částky rovnající se pětinásobku roční výše odměny podle článku 10 statutu níže uvedeným osobám:

manželovi/manželce nebo stálému partnerovi/stálé partnerce bez manželského svazku, kteří splňují podmínku stanovenou v čl. 62 odst. 2, a dětem zemřelého poslance v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro dotčeného poslance; částka vyplacená manželovi/manželce nebo stálému partnerovi / stálé partnerce bez manželského svazku však nesmí být nižší než 25 % celkové částky,

pokud osoby kategorie uvedené v první odrážce neexistují, jiným potomkům v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro dotčeného poslance,

pokud osoby kategorií uvedených v první a druhé odrážce neexistují, předkům v přímé linii v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro dotčeného poslance,

pokud neexistují žádné osoby kategorií uvedených v první, druhé a třetí odrážce, Parlamentu;

b)

v případě celkové trvalé invalidity: výplatu jednorázové částky rovnající se osminásobku roční výše odměny podle článku 10 statutu dotčené osobě;

c)

v případě částečné trvalé invalidity: výplatu části jednorázové částky uvedené v písmenu b) dotčené osobě vypočtené na základě stupnice stanovené ve společných pravidlech o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ úrazu a nemoci z povolání (7) (dále jen „společná pravidla“).

3.   Společná pravidla se obdobně uplatní na poslance, s výjimkou ustanovení o nemocech z povolání, doživotním důchodu a veškerých ustanovení, která jsou neoddělitelně spjata s postavením úředníků.

Pro stížnost se použije postup podle článku 76 těchto prováděcích opatření.

Pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování stanovené ve společných pravidlech vykonává v případě poslanců předseda Parlamentu.

Uznáním celkové nebo částečné trvalé invalidity podle tohoto článku a společných pravidel není v žádném případě dotčeno uplatňování článku 15 statutu. Stejně tak uplatňování článku 15 statutu nevylučuje uznání celkové nebo částečné trvalé invalidity podle tohoto článku a společných pravidel.

4.   Vedle toho jsou za podmínek stanovených ve společných pravidlech hrazeny výdaje za lékařské ošetření, léky, pobyt v nemocnici, chirurgické zákroky, protetické pomůcky, radiologické snímky, masáže, ortopedické a klinické ošetření a dopravní výdaje a veškeré další podobné výdaje vzniklé v důsledku úrazu. Takovou náhradu lze však provést až po vyčerpání úhrad, které se dotčené osobě poskytují podle ustanovení o úhradách výdajů spojených s nemocí podle článku 18 statutu.

Článek 9

Pojištění pro případ ztráty a krádeže

1.   Podmínky pojištění pro případ krádeže a ztráty osobních věcí stanovují:

a)

celosvětové krytí;

b)

limit pojistného plnění ve výši 5 000 EUR na ztrátu nebo krádež;

c)

spoluúčast dotčeného poslance ve výši 50 EUR v případě pojistného plnění;

d)

pojistnou ochranu osobních věcí;

e)

odečet procenta hodnoty věci pro odpis při výplatě úhrady.

2.   Pojistné krytí se na krádeže a ztráty, k nimž dojde mimo prostory Parlamentu, vztahuje pouze v případě, že se poslanec v době krádeže nebo ztráty účastnil pracovní cesty financované Parlamentem nebo politickou skupinou. V případě, že ke krádeži došlo v prostorách Parlamentu, je zajištěno krytí pouze pod podmínkou, že ukradený předmět byl uložen na bezpečném místě.

3.   V případě krádeže nebo ztráty peněz mimo prostory Parlamentu, která je oznámena policii, je zajištěno krytí do výše 250 EUR, pod podmínkou, že jsou ztracené či odcizené peníze součástí dalších osobních věcí, které se ztratily nebo byly odcizeny. Pojištění nekryje krádež nebo ztrátu peněz v prostorách Parlamentu.

4.   V případě ztráty zavazadel nebo jejich zpoždění o více než 12 hodin způsobené dopravcem, k nimž došlo v rámci pracovní cesty poslance financované Parlamentem nebo politickou skupinou do jiného místa určení, než je místo jeho bydliště, jsou hrazeny náklady na nákup nebo pronájem osobních věcí, které musí poslanec vynaložit, až do výše 500 EUR.

5.   Krádeže nebo ztrátu osobních věcí mimo prostory Parlamentu oznámí poslanec policejním orgánům. Dojde-li ke krádeži nebo ztrátě v prostorách Parlamentu, oznámí se tato skutečnost útvaru Parlamentu odpovědnému za bezpečnost.

6.   Veškeré krádeže a ztráty musí být oznámeny do osmi dnů generálnímu tajemníkovi. Pokud hodnota věci přesahuje 700 EUR, musí být k formuláři oznámení přiložena faktura za ztracenou nebo odcizenou věc nebo faktura za náhradní věc.

7.   Pojištění se nevztahuje na krádeže a ztráty, které kryje soukromé pojištění poslance.

KAPITOLA 4

Úhrada výdajů

Oddíl 1

Úhrada cestovních výdajů poslanců

Pododdíl 1

Společná ustanovení

Článek 10

Právo na úhradu služebních cest

1.   Poslanci mají nárok na úhradu skutečně vynaložených nákladů:

a)

při cestách do pracovních míst Parlamentu a z nich nebo na místa konání schůzí některého z oficiálních orgánů Parlamentu uvedených v odstavci 3 (dále jen „obvyklé cestovní výdaje“);

b)

při cestách uskutečněných v souvislosti s výkonem jejich mandátu mimo členský stát, v němž byli zvoleni, v souladu s článkem 22 (dále jen „další cestovní výdaje“);

c)

v průběhu cest uskutečněných v členském státě, v němž byli zvoleni, v souladu s článkem 23.

2.   Za obvyklé cestovní výdaje se považují rovněž:

a)

cestovní výdaje poslanců při služební cestě, kterou schválil předseda Parlamentu, předsednictvo nebo Konference předsedů.

b)

cestovní výdaje předsedů výborů nebo podvýborů při účasti na zasedáních Rady.

3.   „Oficiálními orgány Parlamentu“ se rozumějí orgány Parlamentu, jak jsou vymezeny v hlavě I kapitole 3 jednacího řádu, spolu s a parlamentními výbory, meziparlamentními delegacemi a dalšími delegacemi vytvořenými na základě jednacího řádu, a politické skupiny a další orgány, které schválilo předsednictvo nebo Konference předsedů.

Článek 11

Doklady pro úhradu

Cestovní výdaje jsou hrazeny na základě potvrzení o přítomnosti poslance uvedených v článku 12 a po předložení příslušných cestovních dokladů a případně dalších podpůrných dokladů stanovených v článku 14.

Článek 12

Potvrzení o přítomnosti

1.   Přítomnost poslanců potvrzuje jejich vlastnoruční podpis v centrálním prezenčním rejstříku, který je poslancům za tímto účelem k dispozici během provozní doby stanovené předsednictvem. Účast poslance je případně potvrzena jeho podpisem v prezenční listině, která je k dispozici přímo v příslušném jednacím sále nebo v zasedací místnosti oficiálního orgánu Parlamentu. Namísto vlastnoručního podpisu může být použito elektronické potvrzení přítomnosti poslance.

2.   Ve výjimečných případech mohou poslanci prokázat svou přítomnost jinými doklady, které objektivně dokazují, že byli přítomni v místě konání schůze v obvyklou dobu jejího konání. Tuto možnost lze uplatnit nejvýše pětkrát za kalendářní rok.

3.   Prohlášení poslance nebo jiné osoby se nepovažují za potvrzení o přítomnosti ve smyslu odstavců 1 a 2 tohoto článku. Avšak v případech uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 10 odst 2 se přítomnost dokládá prohlášením poslance.

Článek 13

Cestovní doklady

1.   K žádosti o úhradu cestovních výdajů je třeba připojit podpůrné doklady umožňující zjistit cenu, trasu a třídu, datum a hodinu cesty. Patří k nim především:

a)

v případě cesty letadlem: letenka vystavená na jméno poslance a všechny palubní vstupenky nebo elektronický doklad o použití těchto letenek;

b)

v případě cesty vlakem nebo lodí: všechny jízdenky.

2.   Odchylně od odstavce 1 předloží poslanci v případě cesty automobilem prohlášení, v němž uvedou registrační značku vozidla použitého pro cestu, a pokud se cesta uskutečnila v členském státě, v němž byli zvoleni, ujetou vzdálenost a místo odjezdu a cíl.

Poslanci doloží, že jsou vlastníkem vozidla použitého pro danou cestu nebo že nesou související náklady, anebo že skutečně vynaložili náklady vyplývající z jeho použití k této cestě. Pro účely tohoto pododstavce se předpokládá, že poslanci nesou náklady související s vozidly ve vlastnictví jejich manželů/manželek, stálých partnerů bez manželského svazku nebo dětí.

Pokud je cesta delší než 480 km, musí být k tomuto prohlášení připojeny podpůrné doklady umožňující zjistit trasu a datum, kdy byla cesta uskutečněna.

Podpůrné doklady musí obsahovat alespoň jednu stvrzenku týkající se transakce uskutečněné během cesty, a sice dále než 100 km od místa odjezdu nebo cíle (např. potvrzení o nákupu pohonných hmot nebo jídla, potvrzení o zaplacení dálničního mýtného atd.).

V případě cesty mezi Bruselem a Štrasburkem je vždy nezbytné předložit podpůrné doklady umožňující zjistit den, kdy byla cesta uskutečněna.

3.   Předplacené jízdenky nebo průkaz vystavený na jméno a zakládající nárok na slevu z jízdného v případě uskutečněných cest lze proplatit formou zálohy. Uvedená záloha je vyúčtována při skončení doby platnosti předplacené jízdenky nebo průkazu.

4.   Poslanec, který zakupuje jízdenky či letenky v cestovní kanceláři Parlamentu, může na vlastní zodpovědnost a na základě podpisu potvrzení o převzetí požádat, aby příslušný útvar Parlamentu uhradil náklady přímo uvedené cestovní kanceláři. V takovém případě může příslušný útvar Parlamentu získat doklady uvedené v odstavci 1 z rezervačního systému uvedené cestovní agentury.

Článek 14

Další podpůrné doklady

K žádosti o úhradu cestovních výdajů je třeba připojit následující podpůrné doklady:

a)

v případech uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b): pozvánku nebo program akce, které se poslanec zúčastnil, nebo další podpůrné doklady prokazující, že se cesta uskutečnila výhradně v souvislosti s výkonem mandátu poslance, nebo v případě uvedeném v čl. 22 odst. 3 prohlášení poslance, že se cesta uskutečnila v souvislosti s výkonem jeho mandátu;

b)

v případech uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. c): prohlášení poslance uvádějící účel cesty uskutečněné v rámci výkonu jeho mandátu;

c)

v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a): podle potřeby povolení předsedy, předsednictva nebo Konference předsedů;

d)

v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b): pozvánku od Rady.

Článek 15

Výše úhrady

1.   Úhrada cestovních výdajů se provádí na základě skutečně vynaložených nákladů:

a)

v případě cesty letadlem: až do výše letenky business třídou, jejíž cena se rovná maximálně ekvivalentu veřejné letecké přepravy třídy „D“;

b)

v případě cesty vlakem nebo lodí: až do výše tarifu první třídy.

2.   V případě cesty automobilem se cestovní výdaje proplácejí na základě skutečně vynaložených výdajů a v souladu s těmito pravidly:

a)

za jednu cestu tam nebo zpět maximálně do 720 km;

b)

za všechny cesty automobilem v rámci členského státu, v němž byl poslanec zvolen, až do výše ročního maxima stanoveného v čl. 23 odst. 1 písm. b);

c)

za všechny cesty automobilem uskutečněné podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 10 odst. 2 v rámci členského státu, v němž byl poslanec zvolen, až do výše 60 000 km za kalendářní rok;

d)

do dosažení maximálních limitů úhrad uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce činí maximální výše úhrady 0,58 EUR/km;

e)

pokud je pro dokončení cesty automobilem nezbytné překročit vodní útvar, jsou náklady na použitý trajekt nebo jiný dopravní prostředek hrazeny.

Pododdíl 2

Ustanovení týkající se obvyklých cestovních výdajů

Článek 16

Úhrada nákladů a dny, kdy se cesty mohou uskutečnit

1.   Aby byly cesty podle čl. 10 odst. 1 písm. a) způsobilé k úhradě výdajů, musí být uskutečněny za účelem účasti na oficiálních činnostech, které se konají ve dnech pro ně vyhrazených v oficiálním harmonogramu činnosti Parlamentu.

Poslanci mohou rovněž uskutečnit cesty uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) v týdnech vyhrazených pro vnější parlamentní činnost.

2.   Cesty uvedené v čl. 10 odst. 2 se uskutečňují výlučně ve dnech stanovených orgánem oprávněným k povolení cesty.

Článek 17

Cestovní trasa

1.   Úhrada nákladů na cestu do nebo z pracovního místa Parlamentu nebo místa konání schůze se vypočte na základě nejpřímější trasy mezi místem odjezdu nebo příjezdu poslance a pracovním místem nebo místem konání schůze.

2.   „Bydlištěm“ se rozumí místo na území Unie, kde poslanec obvykle bydlí (t.j. místo, kde skutečně dlouhodobě bydlí), pokud se při výkonu své funkce poslance nenachází jinde. Poslanci sdělí své bydliště příslušnému útvaru Parlamentu.

3.   Nejpřímější trasa se stanoví:

a)

v případě cesty letadlem: s ohledem na letiště, které leží nejblíže místu odjezdu poslance a které vydává letenku v tarifu uvedeném v čl. 15 odst. 1, a s ohledem na vzdálenost mezi tímto letištěm a cílem cesty;

b)

v případě cesty vlakem: s ohledem na nádraží, které leží nejblíže místu odjezdu poslance, a s ohledem na vzdálenost mezi tímto nádražím a cílem cesty;

c)

v případě cesty automobilem nebo lodí: s ohledem na vzdálenost mezi místem odjezdu poslance a cílem cesty.

4.   Při nástupu do funkce nebo při změně bydliště musí být poslanec informován o tom, které letiště, nádraží a které nejpřímější (tj. nejkratší) trasy se použijí za účelem uplatňování těchto prováděcích opatření.

5.   Poslanec může příslušnému útvaru Parlamentu písemně navrhnout jinou trasu, která je výrazně časově výhodnější nebo pohodlnější, aniž by se cena cesty zvýšila o více než 20 %, přičemž svůj návrh odůvodní. Pokud je tato trasa přijata, nahradí nejpřímější trasu stanovenou podle odstavce 3.

Pokud tato trasa není přijata nebo pokud trasa navrhovaná poslancem zvýší cestovní náklady o více než 20 %, je věc postoupena generálnímu tajemníkovi, který může předtím, než rozhodne, tuto věc konzultovat s kvestory.

6.   Aby cesta poslance do nebo z jednoho z pracovních míst Parlamentu či do oficiálního místa konání schůze nebo z něj mohla být podle tohoto pododdílu proplacena, nesmí být přerušení cesty delší než jedna noc. Jestliže přerušení přesáhne jednu noc, proplatí se cestovní výdaje vynaložené od posledního místa odjezdu.

Pokud se přerušení uskuteční v Bruselu nebo ve Štrasburku, uhradí se cestovní výdaje z těchto míst, pokud přerušení přesáhne tři noci.

7.   Pokud místem odjezdu nebo cílem není bydliště poslance a nachází se buď mimo členský stát, v němž byl zvolen, nebo v nejvzdálenějším regionu Evropské unie, cestovní výdaje stanovené v článku 15 se uhradí na základě nejpřímější cesty mezi místem odjezdu a cílem, a to až do výše cestovních výdajů, které by poslanci vznikly, kdyby cestu vykonal do svého bydliště nebo ze svého bydliště, a to nejpřímější (tj. nejkratší) trasou.

Úhrada podle tohoto odstavce se vztahuje pouze na cesty v rámci Unie.

8.   Pokud se cesta uskuteční mezi dvěma pracovními místy, dvěma místy konání schůze nebo mezi pracovním místem a místem konání schůze, uplatní se obdobně odstavce 3 a 7.

9.   Tarify používané pro účely těchto prováděcích opatření se pravidelně a nejméně dvakrát ročně aktualizují.

Článek 18

Postup

1.   Poslanci mají během pracovního týdne Parlamentu nárok na úhradu nákladů na jednu zpáteční cestu (dále jen „hlavní cestu“) mezi svým bydlištěm nebo jiným místem odjezdu v členském státě, v němž byli zvoleni, s výjimkou nejvzdálenějších regionů, a jedním z pracovních míst Parlamentu nebo místem konání schůze.

2.   S výjimkou týdnů vyhrazených v oficiálním harmonogramu Parlamentu pro činnosti mimo jeho pracovní místa mají poslanci během pracovního týdne Parlamentu rovněž nárok na úhradu vzniklých výdajů na jednu zpáteční cestu (dále jen „cesta uprostřed pracovního týdne“) mezi některým pracovním místem Parlamentu nebo místem konání schůze a svým bydlištěm nebo jiným místem v členském státě, v němž byli zvoleni.

3.   Nárok na úhradu nákladů na cestu uprostřed pracovního týdne je nezávislý na nároku na úhradu nákladů na cesty uskutečněné na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen, podle čl. 10 odst. 1 písm. c).

4.   Poslanci nemají nárok na náhradu v případě cest, které se uskutečnily za využití dopravy poskytnuté Parlamentem.

5.   Poslanci, kteří pro cestu mezi letištěm nebo nádražím příjezdu a odjezdu a pracovním místem Parlamentu nebo místem konání schůze nemohli použít služební vůz, mají v souladu s rozhodnutím předsednictva ze dne 30. listopadu 2011 o poskytování dopravních služeb poslancům v pracovních místech Evropského parlamentu po předložení podpůrných dokladů nárok na úhradu jízdného za použití taxislužby.

Článek 19

Nárok na příspěvek na vzdálenost a na délku cesty

1.   Poslanci mají v případě cest uskutečněných na území Unie nárok na příspěvek na vzdálenost a příspěvek na délku cesty, které mají krýt veškeré výdaje související s jejich cestou. Uvedený nárok vzniká pouze u hlavních cest ve smyslu čl. 18 odst. 1.

2.   V případě cest uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) nebo v případech uvedených v čl. 18 odst. 4 nevzniká nárok na příspěvek na vzdálenost ani příspěvek na délku cesty. Takové přerušení cesty, které je uvedeno v čl. 17 odst. 6, nebo jakékoli jiné přerušení cesty nezakládá žádný další nárok na příspěvek na vzdálenost či příspěvek na délku cesty.

3.   Pro cesty mezi bydlištěm poslance a pracovními místy Parlamentu se stropy pro příspěvek na vzdálenost a příspěvek na délku cesty stanoví na začátku mandátu poslance na celou dobu jeho funkčního období a upraví se pouze v případě změny místa bydliště.

Pokud místem odjezdu nebo příjezdu není bydliště poslance, stropy pro příspěvek na vzdálenost a příspěvek na délku cesty se pro každou cestu stanoví samostatně až do výše příspěvků, které by poslanec obdržel při cestě do nebo z místa bydliště.

4.   Pro cesty do dalších míst konání schůzí a zpět ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. a) a odst. 2 se stropy pro příspěvek na vzdálenost a příspěvek na délku cesty stanoví jednotlivě pro každou cestu až do maximální výše příspěvků, které by poslanec obdržel za cestu do nebo z místa bydliště.

5.   Poslanec si může zvolit, zda obdrží příspěvek na vzdálenost a příspěvek na délku cesty v plné výši nebo jeho část.

6.   Poslanci se žádají, aby bonusové míle, body nebo jiné věrnostní výhody, které získají v rámci cesty financované z rozpočtu Parlamentu, používali pro budoucí cesty uskutečněné v rámci výkonu jejich mandátu.

Článek 20

Výše příspěvku na vzdálenost

1.   Stropy příspěvku na vzdálenost se stanoví následujícím způsobem:

a)

pro úsek od 0 do 50 km: 25,91 EUR;

b)

pro úsek od 51 do 250 km: 0,15 EUR/km;

c)

pro úsek od 251 do 1 000 km: 0,07 EUR/km; a

d)

pro úsek nad 1 000 km: 0,03 EUR/km.

2.   Výše příspěvku se vypočte na základě nejkratší trasy ve směru tam či zpět mezi centrem obce, v níž má poslanec své bydliště, a cílovou infrastrukturou v místě konání schůze.V případě cesty automobilem se pro výpočet příspěvku na vzdálenost použije maximální výše úhrady za jednu cestu tam nebo zpět stanovená v čl. 15 odst. 2.

Jestliže základ pro výpočet cesty vlakem není znám nebo je jen obtížně zjistitelný, použije se základ pro výpočet cesty automobilem.

Článek 21

Výše příspěvku na délku cesty

1.   Výše příspěvku na délku cesty se stanoví následujícím způsobem:

a)

v případě, že cesta trvala dvě až čtyři hodiny: výše příspěvku představuje jednu osminu příspěvku podle článku 24;

b)

v případě, že cesta trvala čtyři až šest hodin: výše příspěvku představuje jednu čtvrtinu příspěvku podle článku 24;

c)

v případě, že celková doba cesty přesáhla šest hodin a nezahrnovala nocleh: výše příspěvku představuje jednu polovinu příspěvku podle článku 24; a

d)

v případě, že celková doba cesty přesáhla šest hodin a kvůli řádně odůvodněným okolnostem zahrnovala nezbytný nocleh: po předložení příslušných podpůrných dokladů se výše příspěvku rovná částce uvedené v článku 24.

2.   Celková délka cesty se stanoví následujícím způsobem:

a)

v případě cesty letadlem, vlakem nebo lodí:

délka cesty mezi bydlištěm poslance a letištěm nebo nádražím při rychlosti 60 km/h,

délka cesty letadlem, vlakem nebo lodí podle letového/jízdního řádu,

jedna hodina pro nastoupení do letadla, vlaku nebo nalodění, 30 minut pro vystoupení nebo vylodění,

30 minut pro přepravu mezi letištěm nebo nádražím a budovami Parlamentem v Bruselu, Lucemburku a Štrasburku (Entzheim).

Předsednictvo stanoví délku cesty pro cesty do Štrasburku z jiných letišť s ohledem na dostupnost dopravních prostředků (8);

b)

v případě cesty automobilem: délka cesty mezi bydlištěm poslance a pracovním místem nebo místem konání schůze při rychlosti 80 km/hod a v trvání nejvýše 9 hodin na jednu cestu tam nebo zpět.

Pododdíl 3

Ustanovení týkající se doplňkových cest a cest na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen

Článek 22

Výdaje na doplňkové cesty

1.   Maximální výše roční úhrady nákladů na cesty uskutečněné podle čl. 10 odst. 1 písm. b) činí 5 500 EUR.

2.   Poslanci mohou po předložení originálu účtu nebo faktury rovněž požádat o proplacení výdajů za použití taxislužby, výdajů za pronájem vozidla, nákladů na ubytování v hotelu a dalších souvisejících výdajů uskutečněných těmito poslanci po dobu výkonu jejich oficiální činnosti, a to do maximální výše roční úhrady stanovené v odstavci 1. Tento nárok se rozšiřuje rovněž na jeden den před zahájením oficiální činnosti a jeden den po jejím ukončení.

3.   Jestliže poslanec cestuje do jednoho z pracovních míst Parlamentu v týdnu, kdy se nekoná žádná oficiální činnost Parlamentu, omezí se proplacení výdajů na doplňkové cesty na cestovní náklady, včetně výdajů za použití taxislužby v maximální výši stanovené v rozhodnutí předsednictva ze dne 30. listopadu 2011 o poskytování dopravních služeb poslancům v pracovních místech Evropského parlamentu, a náklady na ubytování v hotelu.

4.   K žádostem o proplacení cest, které byly uskutečněny za účelem účasti na určité akci na základě pozvání poslance nebo politické skupiny Evropského parlamentu, se rovněž připojí další podpůrné doklady prokazující, že se cesta uskutečnila v souvislosti s výkonem mandátu poslance.

5.   Poslanci mohou kombinovat obvyklé cesty a cesty doplňkové.

Náklady na kombinovanou cestu, která začíná nebo končí v některém z pracovních míst Parlamentu nebo v místě oficiální schůze, se proplácí v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. a) až do výše nákladů, které by poslanci vznikly, pokud by cestoval z nebo do místa svého bydliště nejpřímější (tj. nejkratší) cestou. Veškeré vzniklé náklady na doplňkové cesty se hradí z příspěvku poslance na doplňkové cesty v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

6.   Poslanci mohou kombinovat doplňkovou cestu s dalšími neoficiálními činnostmi, aniž by se tím však zvyšovaly cestovní výdaje a výdaje na pobyt.

7.   Výdaje související s činnostmi, jichž se doplňková cesta týká, nesmějí být hrazeny jinou formou z veřejných nebo soukromých prostředků.

8.   Maximální roční výše úhrady skutečně vynaložených cestovních výdajů souvisejících s cestami předsedů výborů nebo podvýborů za účelem účasti na konferenci nebo akci, které se zabývají tématem evropského rázu spadajícím do působnosti výboru nebo podvýboru a které mají parlamentní rozměr, činí 4 886 EUR. Tuto účast musí předem schválit předseda Parlamentu po ověření stavu finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci výše uvedené maximální částky.

Předseda výboru nebo podvýboru může písemně pověřit jednoho ze svých místopředsedů nebo, pokud to není možné, některého člena svého výboru nebo podvýboru, aby jej na takové konferenci nebo akci zastupoval.

Na úhradu těchto výdajů se vztahují tytéž podmínky jako na úhradu výdajů na doplňkové cesty.

Článek 23

Náklady na cesty na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen

1.   Úhrada nákladů na cesty na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen, podle čl. 10 odst. 1 písm. c) nesmí v kalendářním roce překročit:

a)

24 (zpátečních) cest v případě cest letadlem, vlakem nebo lodí;

poslancům nesmí být uhrazeny více než dvě cesty do nejvzdálenějších regionů, které jsou součástí členského státu, v němž byli zvoleni, pokud tam nemají bydliště vymezené v čl. 17 odst. 2;

poslancům nesmí být uhrazeny více než dvě cesty do zámořských zemí a území přidružených k Unii, které mají zvláštní vztahy s členským státem, v němž byli zvoleni;

b)

v případě cest automobilem vzdálenost nejvýše:

26 000 km pro poslance zvolené v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Polsku, Rumunsku, Finsku a Švédsku;

20 000 km pro poslance zvolené v Bulharsku, České republice, Irsku, Řecku, Maďarsku, Rakousku, Portugalsku a na Slovensku;

14 000 km pro poslance zvolené v Belgii, Dánsku, Estonsku, Chorvatsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku a Slovinsku.

2.   Na základě písemné žádosti může poslanec, který vyčerpá svůj příspěvek na cesty letadlem, vlakem či lodí podle odst. 1 písm. a), převést svůj příspěvek na cesty automobilem podle odst. 1 písm. b) na příspěvek na bude odpovídat 2 % maximálního počtu kilometrů, jenž je povolen pro členský stát, v němž byl dotčený poslanec zvolen.

3.   Poplatky za parkování a cestovní výdaje, které vznikly v souvislosti s použitím veřejné hromadné dopravy ve městě (včetně taxislužby), se proplatí na základě podpůrných dokladů obvyklých pro použitý dopravní prostředek. Částka proplácená za taxislužbu se vydělí částkou hrazenou na 1 km v případě cest automobilem a výsledek se odečte od počtu kilometrů uvedených v odst. 1 písm. b).

4.   Pokud poslanec, jehož bydliště ve smyslu čl. 17 odst. 2 se nachází v jiném členském státě než v členském státě, v němž byl zvolen, cestuje v souvislosti s výkonem svého mandátu mezi tímto bydlištěm a členským státem, v němž byl zvolen, považují se cesty, které uskuteční, pro účely odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku za cesty uskutečněné na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen.

Oddíl 2

Úhrada výdajů na pobyt

Článek 24

Příspěvek na pobyt

1.   Poslanci mají nárok na příspěvek na pobyt za každý den, kdy jsou přítomni:

a)

v pracovním místě nebo v místě konání schůze, je-li jejich přítomnost řádně doložena podle článku 12, a s výjimkou účasti na cestách, na něž se vztahují pravidla pro úhradu doplňkových cest a cest v členském státě, v němž byl poslanec zvolen;

b)

na schůzi výboru nebo jiného orgánu vnitrostátního parlamentu, která se koná mimo bydliště poslance, po předložení oficiální pozvánky a oficiálního zápisu ze schůze, jíž se poslanec účastnil, uvádějícího poslancovu účast na schůzi a délku jejího trvání.

Během týdnů vyhrazených pro vnější činnost Parlamentu mají poslanci nárok na příspěvek na pobyt po dobu nejvýše tří dnů s výjimkou případu, kdy je příspěvek vyplácen podle písmen a) a b) tohoto odstavce, a s výjimkou zvláštních okolností, o nichž rozhodlo předsednictvo dne 19. října 2009.

2.   Pokud se účast na činnosti podle odstavce 1 uskuteční na území Unie, obdrží poslanci paušální příspěvek 350 EUR.

3.   Pokud se účast na činnosti podle odstavce 1 uskuteční mimo území Unie, obdrží poslanci:

a)

paušální příspěvek, jehož výše se rovná polovině částky uvedené v odstavci 2, a to za dobu mezi časem odletu posledního vhodného letadla před začátkem schůze a časem příletu prvního vhodného letadla po schůzi, nebo případně mezi časem odletu a příletu zvláštních letadel pronajatých Parlamentem; pro účely tohoto výpočtu se doba delší než 12 hodin považuje za celý den a doba delší než 6 hodin, ale kratší než 12 hodin se považuje za půlden;

b)

po předložení originálu faktury úhradu přiměřených nákladů na ubytování v místě konání schůze;

c)

po předložení podpůrných dokladů úhradu nákladů na vízum a souvisejících výdajů;

d)

za řádně odůvodněných výjimečných okolností úhradu přiměřených nákladů na ubytování na trase cesty.

4.   V případě hlavních cest uskutečněných v jednom dni se příspěvek na pobyt sníží o polovinu, jestliže je doba pobytu poslance v pracovním místě kratší než šest hodin.

Oddíl 3

Obecná ustanovení

Článek 25

Asistence poslancům na cestách financovaných Parlamentem nebo politickou skupinou

1.   Poslanec, který v průběhu cesty financované Parlamentem nebo politickou skupinou vážně onemocní nebo utrpí úraz nebo v důsledku nepředvídané události nemůže tuto cestu řádně dokončit, má nárok na asistenci Parlamentu. Tato asistence zahrnuje zařízení repatriace a převzetí odpovědnosti za úhradu s ní spojených nákladů. Poslanec, případně jeho zástupce, může požádat o repatriaci do jednoho z pracovních míst Parlamentu nebo do svého bydliště.

2.   V případě úmrtí poslance v průběhu cesty financované Parlamentem nebo politickou skupinou se rovněž uhradí náklady nutné na přepravu zemřelého do jeho bydliště.

3.   Parlament hradí své asistenční závazky prostřednictvím pojištění. Nároky poslanců uvedené v odstavcích 1 a 2 se uplatňují v souladu s podmínkami stanovenými v pojistné smlouvě.

4.   Pojištění zahrnuje mimo jiné náklady na poskytnutí následující asistence:

asistence v případě vážné nemoci, úrazu nebo úmrtí poslance,

asistence a předčasný návrat v případě přírodní katastrofy, závažného narušení veřejného pořádku nebo vážné nemoci, úrazu či úmrtí rodinného příslušníka poslance,

logistická a administrativní asistence v případě ztráty nebo krádeže dokladů,

asistence v případě soudního stíhání poslance,

doplňkové životní a invalidní pojištění (nesplacené závazky).

Článek 26

Asistence poskytovaná poslancům se zdravotním postižením

Kvestoři mohou na návrh generálního tajemníka a po konzultaci s lékařskou službou Parlamentu povolit, aby Parlament poslanci se zdravotním postižením hradil některé náklady nezbytné na zabezpečení asistence za účelem výkonu jeho mandátu. Lékařská služba Parlamentu pravidelně analyzuje a potvrzuje míru postižení a nezbytnost a vhodnost navržené asistence, která má poslanci umožnit výkon jeho mandátu. V povolení vydaném kvestory se uvede způsob asistence a doba, po kterou má být poskytována.

Článek 27

Nepřítomnost

Příspěvek na pobyt podle článku 24 se snižuje o 50 % za každý den, během něhož se poslanec nezúčastnil více než poloviny jmenovitých hlasování, jež se konají v kterýkoli den dílčího zasedání, s výjimkou jmenovitých hlasování týkajících se přijetí pořadu jednání Parlamentu. Není-li polovina celkového počtu jmenovitých hlasování celé číslo, zaokrouhlí se výsledek pro účely tohoto článku na nejbližší celé číslo.

Článek 28

Provádění opatření přijatých podle jednacího řádu

1.   Poslanci, kteří jsou podle článku 175 jednacího řádu Parlamentu vykázáni z jednacího sálu, pozbývají nárok na příspěvek na pobyt podle článku 24 těchto prováděcích opatření po celou dobu, po kterou byli vykázáni.

2.   Poslanci pozbývají nárok na příspěvek na pobyt podle článku 24 těchto prováděcích opatření, pokud tak rozhodne předseda Parlamentu v souladu s článkem 176 jednacího řádu Parlamentu.

KAPITOLA 5

Služby osobních asistentů

Článek 29

Úhrada výdajů na parlamentní asistenty

1.   Poslanci mají nárok na služby osobních asistentů, které si sami vyberou. Parlament hradí skutečně vynaložené náklady, které zcela a výlučně vyplývají ze zaměstnávání jednoho nebo více asistentů nebo z využívání poskytovatelů služeb v souladu s těmito prováděcími opatřeními za podmínek stanovených předsednictvem.

2.   Hradí se pouze výdaje související s nezbytnou asistencí, která je přímo spojená s výkonem mandátu poslanců v Parlamentu. Úhrada v žádném případě nepokrývá výdaje spojené se soukromím poslanců.

3.   Výdaje se hradí po dobu výkonu mandátu poslanců. Výdaje mohou být uhrazeny pouze tehdy, pokud nebyly vynaloženy dříve než:

a)

třicet dnů před podáním žádosti o registraci nové smlouvy nebo změny smlouvy, je-li požadováno předložení smlouvy nebo změny smlouvy, na jejímž základě výdaje vznikly, nebo

b)

devadesát dnů před podáním žádosti o úhradu podle této kapitoly ve všech ostatních případech.

4.   Maximální výše měsíční úhrady výdajů vynaložených na všechny osobní asistenty podle článku 30 činí 28 696 EUR s účinností od 1. cervence 2023.

5.   Pokud mandát poslance nezačíná prvním dnem v měsíci nebo nekončí posledním dnem měsíce, stanoví se výše úhrady výdajů vynaložených na parlamentní asistenci za uvedený měsíc poměrným způsobem.

6.   Nepoužitý zůstatek měsíční úhrady výdajů podle odstavce 4, který přebývá ke konci rozpočtového roku, se převede do dalšího rozpočtového roku, a to maximálně do výše měsíční úhrady podle uvedeného odstavce.

Článek 30

Obecné zásady

1.   Poslanci mohou využívat:

a)

služeb „akreditovaných parlamentních asistentů“: kteří jsou fyzickými osobami uvedenými v článku 5a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie s bydlištěm v místě jejich zaměstnání v souladu s článkem 20 služebního řádu za účelem poskytování přímé asistence poslancům v prostorách Evropského parlamentu v jednom z jeho tří pracovních míst, a

b)

služeb „místních asistentů“: kteří jsou fyzickými osobami, které jim pomáhají v členském státě, v němž byli zvoleni, a které s nimi uzavřely pracovní smlouvu nebo smlouvu o poskytování služeb v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a za podmínek uvedených v této kapitole.

2.   Dva nebo více poslanců může vytvořit sdružení za účelem společného zaměstnávání nebo využívání služeb jednoho nebo více asistentů uvedených v odstavci 1 nebo jednoho nebo více stážistů, pokud tak učiní písemně a na základě standardní dohody schválené příslušnou schvalující osobou. V takových případech pověří tito poslanci jednoho nebo více poslanců ze svých řad, kteří budou oprávněni jménem tohoto sdružení podepisovat smlouvy nebo předkládat žádosti o přijetí asistenta do zaměstnání. Název sdružení nesmí obsahovat žádné odkazy na politickou stranu, nadaci nebo hnutí.

Poslanci předloží příslušnému útvaru Parlamentu písemné prohlášení, v němž stanoví rozdělení jednotlivých podílů, které budou odečteny od částky uvedené v čl. 29 odst. 4. Maximální podíl poslance ve sdružení nesmí překročit 80 %.

Pro účely výpočtu počtu smluv na jednoho poslance je každý asistent nebo stážista zaměstnaný sdružením poslanců přidělen jednomu ze zúčastněných poslanců, kterého určí odpovědný poslanec.

3.   Články 32 až 40 se nevztahují na akreditované parlamentní asistenty.

4.   Hrazeny mohou být rovněž náklady spojené s dohodou o konání stáže uzavřenou za podmínek stanovených předsednictvem.

5.   Poslanci mohou rovněž využívat fyzické osoby usazené v některém členském státě nebo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku některého členského státu, které jim poskytují specializované a jasně stanovené služby, s nimiž uzavřeli smlouvu o poskytování služeb v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a s podmínkami stanovenými v této kapitole. Tito poskytovatelé služeb musí mít odpovídající kvalifikaci nebo zkušenosti s poskytováním dotčených služeb.

Právnické osoby poskytující služby v hodnotě vyšší než 60 000 EUR, včetně DPH, musí být zapsány v obchodním rejstříku některého členského státu a musí být ke dni zahájení platnosti smlouvy s poslancem alespoň rok činné v příslušné oblasti.

S výjimkou služeb poskytovaných místními asistenty podle odst. 1 písm. b), kdy náklady na služby přesahují prahovou hodnotu 60 000 EUR včetně DPH, je poskytovatel služeb vybírán prostřednictvím zadávacího řízení. Tato prahová hodnota se uplatňuje kumulativně, jsou-li uzavírány smlouvy na podobné služby s týmž poskytovatelem. Zadávacího řízení se musí zúčastnit nejméně pět zcela nezávislých uchazečů. Rozhodnutí o zadání zakázky může být přijato pouze tehdy, pokud byly předloženy alespoň tři platné nabídky. Zakázka bude zadána nabídce s nejlepším poměrem ceny a kvality.

6.   Žádná z poskytovaných služeb nesmí zahrnovat poskytování zaměstnanců, s výjimkou dočasných služeb poskytovaných poskytovateli služeb, kteří poskytují zaměstnance pravidelně a na profesionální úrovni a jsou k tomu podle platného vnitrostátního práva oprávněni.

Služby poskytované podle odst. 1 písm. b) se nesmí zadávat subdodavatelům. Služby poskytované podle odstavce 5 lze zadat subdodavatelům pouze v řádně odůvodněných případech poté, co o tom byl informován příslušný útvar Parlamentu, a v každém případě pouze v maximální výši 20 % celkové hodnoty dotčené zakázky.

7.   Předsednictvo přijme seznam výdajů, které mohou být uhrazeny pro účely parlamentní asistence (9).

8.   Jména asistentů a stážistů, jakož i jména nebo názvy poskytovatelů služeb a osob pověřených prováděním plateb, budou po dobu trvání smlouvy zveřejněna na internetových stránkách Parlamentu společně se jménem poslance nebo poslanců, kterým poskytují služby.

Asistenti, stážisté, poskytovatelé služeb a osoby pověřené prováděním plateb a dotčený poslanec mohou v řádně odůvodněných případech, jako je ochrana jejich bezpečnosti, nebo proto, že dotčená smlouva, přestože je stále aktivní, byla pozastavena nebo ukončena, písemně požádat generálního tajemníka, aby jejich jméno nebo název nebyly na internetových stránkách Parlamentu zveřejněny. Generální tajemník rozhodne, zda bude této žádosti vyhověno. O tomto rozhodnutí musí být informovány všechny zúčastněné strany.

9.   Počet asistentů přidělených jednomu poslanci nesmí být v případě akreditovaných asistentů nikdy vyšší než čtyři, v případě místních asistentů nesmí být vyšší než deset. Ve výjimečných případech a na období nejvíce jednoho měsíce se maximální počet akreditovaných parlamentních asistentů může zvýšit na pět, pokud je to nezbytné pro usnadnění přechodu mezi pracovními smlouvami dvou asistentů.

Akreditovaní parlamentní asistenti přijatí jako náhrada v případě řádně odůvodněné nepřítomnosti akreditovaného parlamentního asistenta podle čl. 18 odst. 6 prováděcích opatření k hlavě VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (10) se do maximálního počtu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce nezapočítávají.

10.   Při poskytování údajů o zařazení akreditovaných parlamentních asistentů do platových tříd by poslanci měli zohlednit jejich kvalifikaci a zkušenosti, úkoly, které jim mají být svěřeny, možnost kariérního postupu a potřebu zajistit řádné finanční řízení.

11.   Nejméně 40 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4 těchto prováděcích opatření se vyčlení na náklady vyplývající z hlavy VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Veškeré výdaje spojené s parlamentní asistencí, kromě výdajů vyplývajících z hlavy VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, nesmí tudíž dohromady přesáhnout 60 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4 těchto prováděcích opatření.

Kromě toho nesmí výdaje související s poskytováním služeb uvedených v tomto článku činit více než 20 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4.

Uvedené stropy se vypočítávají souhrnně za každý rozpočtový rok jako součet měsíčních úhrad stanovených v čl. 29 odst. 4 a na poměrném základě se k nim připočtou všechny nevyužité zůstatky převedené do následujícího rozpočtového roku podle čl. 29 odst. 6.

12.   Parlament hradí výdaje na hrubé příjmy nebo honoráře bez DPH fyzických osob, které si poslanci najali jako místní asistenty, a to až do výše měsíčních stropů. Tyto stropy stanoví předsednictvo v souladu s odstavcem 13 a předsednictvo je může každoročně upravovat. Platná výše těchto stropů se zveřejňuje na internetových stránkách Parlamentu.

13.   Uvedené stropy musí odpovídat třiapůlnásobku referenční částky. Referenční částka je dvanáctinou částky zveřejněné Eurostatem jako průměrná hrubá roční mzda osob zaměstnaných na plný úvazek v členském státě, v němž byl dotčený poslanec zvolen.

Takto vypočtené stropy však nesmí být nižší než základní plat akreditovaného parlamentního asistenta zařazeného do 6. platové třídy ani vyšší než plat akreditovaného parlamentního asistenta zařazeného do 19. platové třídy.

Prémie jsou hrazeny pouze do výše uvedených stropů vypočítaných na ročním základě a do výše jedné šestiny hrubého ročního příjmu asistenta.

Uvedené stropy se poměrným způsobem sníží, pokud místní asistent pracuje na částečný pracovní úvazek, nebo pokud místní asistent nepracuje po celý měsíc.

14.   Hrubý příjem místního asistenta pověřeného především poskytováním administrativní podpory a vedením sekretariátu, který však rovněž musí plnit redakční a poradenské úkoly, nesmí přesáhnout 60 % měsíčních stropů stanovených předsednictvem v souladu s odstavcem 13.

Hrubý příjem místního asistenta pověřeného především plněním redakčních a poradenských úkolů, který však rovněž musí vykonávat administrativní podporu a vedení sekretariátu, nesmí přesáhnout 70 % měsíčních stropů stanovených předsednictvem v souladu s odstavcem 13, pokud místní asistent není držitelem diplomu osvědčujícího úspěšné ukončení vysokoškolského studia v délce nejméně tří let nebo nemá odbornou praxi odpovídající úrovně.

15.   Parlament hradí skutečně vynaložené cestovní výdaje místních asistentů, kteří na žádost poslance uskutečnili příležitostnou služební cestu v souvislosti s výkonem jejich povinností. Služební cesty související s plenárními zasedáními Parlamentu se považují za příležitostné.

Tyto výdaje se hradí po předložení podpůrných dokladů.

Je třeba zvolit cenově nejvýhodnější a nejefektivnější dopravní prostředky a ubytování, v závislosti na jejich dostupnosti a přístupnosti v daném čase. Cesty letadlem se uskutečňují v ekonomické třídě a cesty vlakem ve 2. třídě. Ubytování musí být ve standardním pokoji. Využívání taxislužby musí být výjimečné a omezovat se na krátké vzdálenosti, kde není k dispozici žádný prostředek hromadné dopravy.

Úhrada je omezena na minimum stanovené platnými vnitrostátními právními předpisy a v případě výdajů na ubytování je poskytována do výše stropů platných pro úředníky a ostatní zaměstnance Parlamentu.

Článek 31

Finanční důsledky v případě prokázaného obtěžování akreditovaného parlamentního asistenta

Pokud předseda Parlamentu na základě vnitřního postupu ve věci obtěžování poté, co vyslechl obě strany, dospěje k závěru, že se poslanec vůči akreditovanému asistentovi dopustil psychického nebo sexuálního obtěžování, Parlament odchylně od článku 29 těchto prováděcích opatření odečte veškeré peněžité závazky vůči tomuto akreditovanému asistentovi vyplývající z jeho smlouvy, zejména plat asistenta, od úhrady výdajů na parlamentní asistenty tohoto poslance a poslanec nebude mít nárok na služby poskytované tímto asistentem.

Článek 32

Osoby pověřené prováděním plateb

1.   Všechny pracovní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb, jakož i všechny dohody o stáži týkající se stážistů, kteří vykonávají stáž v členském státě zvolení, které uzavře poslanec nebo sdružení poslanců, musí spravovat osoba pověřená prováděním plateb, která má sídlo v některém členském státě.

2.   Služby osoby pověřené prováděním plateb poskytuje fyzická nebo právnická osoba, která má v některém členském státě oprávnění vykonávat výdělečnou činnost se specializací na daňové a sociální otázky v oblasti pracovních smluv nebo smluv o poskytování služeb v souladu s vnitrostátními předpisy.

Fyzická nebo právnická osoba poskytující služby osoby pověřené prováděním plateb se nesmí nacházet v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (11) ze dne 18. července 2018 (dále jen „finanční nařízení“).

Osoby pověřené prováděním plateb využívají profesionální počítačový mzdový systém.

3.   Poslanec uzavírá individuální smlouvu s osobou pověřenou prováděním plateb, kterou si sám zvolí a která splňuje podmínky uvedené v odstavci 2.

Náklady vyplývající z využívání služeb osoby pověřené prováděním plateb v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se hradí v rámci částky stanovené v čl. 29 odst. 4 a nepodléhají stropu stanovenému v čl. 30 odst. 11 druhém pododstavci, pokud jde o služby.

Odměny osob pověřených prováděním plateb bez DPH nesmí překročit 4 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4.

Maximální výše odměn osob pověřených prováděním plateb se reviduje na kumulativním základě za kalendářní rok v poměru k délce trvání jejich smlouvy.

4.   Smlouvu s osobou pověřenou prováděním plateb uzavírá poslanec na základě vzorové smlouvy schválené příslušnou schvalující osobou.

Každá nová verze vzorové smlouvy je poté, co byla sdělena poslancům, závazná. Nemá zpětnou působnost na stávající smlouvy.

Vzorová smlouva stanoví v souladu s touto kapitolou způsoby platby v případě smluv uvedených v odstavci 1 a odměnu a povinnosti osoby pověřené prováděním plateb.

Článek 33

Správa smluv s osobními asistenty

1.   Osoba pověřená prováděním plateb zajišťuje v souvislosti se smlouvami, které spravuje, řádné uplatňování vnitrostátních právních předpisů a předpisů Unie, a to zejména v oblasti sociálního zabezpečení a daní.

2.   Odměny osoby pověřené prováděním plateb jsou vypláceny po předložení příslušných faktur nebo vyúčtování odměn.

3.   Poslanci poskytnou osobě pověřené prováděním plateb všechny doklady a informace, které jsou nezbytné pro zajištění legality a řádné správy smluv, které jí byly svěřeny, zejména doklady a informace uvedené v čl. 34 odst. 2, v čl. 35 odst. 1 písm. a), v článku 38, v čl. 39 odst. 1 písm. a) a v článku 40.

4.   Po předložení podpůrných dokladů vyplatí Parlament osobě pověřené prováděním plateb částky splatné na základě smluv, které tato osoba spravuje, včetně dohod o stáži.

5.   V rámci pracovní smlouvy nebo dohody o stáži vyplatí Parlament osobě pověřené prováděním plateb zálohy na výdaje spojené s odměnou, příspěvky na sociální zabezpečení a daněmi.

Za vyúčtování těchto záloh odpovídají poslanci a osoby jimi pověřené prováděním plateb a vyúčtování se provádí v souladu s těmito prováděcími opatřeními a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Článek 34

Žádost o úhradu výdajů na parlamentní asistenci

1.   Žádost o úhradu výdajů na parlamentní asistenci podle čl. 30 odst. 1 písm. b) a čl. 30 odst. 2, 4 a 5, v níž musí být uvedeni příjemci a částky, které mají být vyplaceny, předkládá příslušnému útvaru Parlamentu poslanec nebo osoba jím pověřená prováděním plateb a musí ji podepsat všichni dotčení poslanci i osoba pověřená prováděním plateb. K žádosti je třeba přiložit podpůrné doklady uvedené v článku 35, pokud jde o pracovní smlouvy, a doklady uvedené v článku 39, pokud jde o smlouvy o poskytování služeb.

2.   Poslanec osobě pověřené prováděním plateb a příslušnému útvaru Parlamentu neprodleně oznámí každou změnu ve smluvních vztazích a zároveň se změnami ve smlouvě jim sdělí rovněž pokyny pro provádění plateb.

Osoby pověřené prováděním plateb neprodleně, a aniž by čekaly na vyúčtování, tyto informace a podpůrné doklady předají příslušnému útvaru Parlamentu.

Článek 35

Doklady, které je třeba předložit v souvislosti s pracovní smlouvou

V případě pracovní smlouvy musí žádosti o úhradu výdajů obsahovat:

a)

originál pracovní smlouvy, kterou poslanec uzavřel se svým místním asistentem;

b)

podrobný popis pracovní náplně a přesnou adresu, na níž bude pracovní činnost vykonávána;

c)

podrobný přehled mezd, odvodů příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců na sociální zabezpečení a dalších předvídatelných výdajů, které bude třeba uhradit v průběhu kalendářního roku a při ukončení smluvního vztahu; tento přehled bude zohledňovat ustanovení vnitrostátních právních předpisů, včetně ustanovení o minimální mzdě, a smluvní povinnosti, včetně případné úhrady výdajů na služební cesty;

d)

ověřenou kopii platného průkazu totožnosti místního asistenta;

e)

doklad o místě obvyklého bydliště místního asistenta;

f)

doklad o dosaženém vzdělání a odborné praxi místního asistenta a

g)

seznam všech níže uvedených mimopracovních činností, ať již výdělečných, či nevýdělečných, do nichž je místní asistent zapojen: profesní činnost, politická funkce, postsekundární vzdělávání, kurzy profesního rozvoje delší než jeden měsíc, stáže a činnosti pro politickou stranu, nadaci, hnutí nebo parlamentní politickou skupinu; k seznamu je nutné přiložit:

i)

prohlášení asistenta, ve kterém potvrzuje, že po dobu trvání své smlouvy nebude přímo ani nepřímo vykonávat žádné činnosti, a to ani činnosti, z nichž mu nevyplývá nárok na odměnu, pokud by uvedené činnosti zasahovaly do plnění jeho povinností jakožto místního asistenta nebo pokud by vedly ke střetu zájmů; a

ii)

prohlášení poslance, ve kterém potvrzuje, že vzal na vědomí seznam mimopracovních činností asistenta a že tyto činnosti nezasahují do plnění jeho povinností jakožto místního asistenta ani nevedou ke střetu zájmů.

Článek 36

Vypořádání plateb

1.   Osoba pověřená prováděním plateb předá nejpozději do 31. března roku následujícího po dotčeném rozpočtovém roce za každého zaměstnaného místního asistenta a za každého stážistu v členském státě, v němž byl poslanec zvolen, příslušnému útvaru Parlamentu přehled výdajů na mzdy, daňové odvody a odvody příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců na sociální zabezpečení a přehled všech dalších výdajů, které mohou být uhrazeny, a to zejména za účelem vyúčtování vyplacených záloh. Kromě toho předloží doklad o tom, že příslušní místní asistenti jsou přihlášeni do systému sociálního zabezpečení, v němž je jako zaměstnavatel uveden poslanec, doklad o pojištění pro případ pracovního úrazu, pokud platné vnitrostátní právní předpisy uzavření takového pojištění vyžadují, a roční prohlášení o příjmech. Rovněž potvrdí, že jsou splněny všechny povinnosti vyplývající z příslušných vnitrostátních právních předpisů, a na žádost příslušného útvaru Parlamentu předloží všechny výplatní pásky vydané za vykazované období, jakož i doklad o vyplacení mzdy, příspěvků na sociální zabezpečení a daní.

V případě ukončení smlouvy mezi osobou pověřenou prováděním plateb a poslancem a při skončení mandátu poslance musí být tyto povinnosti splněny nejpozději do tří měsíců.

Přehledy uvedené v prvním pododstavci se vypracují podle pokynů Parlamentu.

2.   Pokud nejsou přehledy podle odstavce 1 předloženy ve stanovené lhůtě, není žádná ze souvisejících plateb považována za řádnou. Po ověření přehledů uvedených v odstavci 1 nebo v případě chybějících přehledů zašle příslušný útvar Parlamentu osobě pověřené prováděním plateb, a v kopii poslanci, oznámení o tom, zda platby byly, či nebyly provedeny řádně, případně s uvedením chybějících dokladů, které je třeba předložit.

Pokud je v oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce uvedeno, že platby nebyly provedeny řádně, předloží se doklady potřebné pro vypořádání plateb příslušnému útvaru Parlamentu do jednoho měsíce od zaslání oznámení. Nejsou-li tyto dokumenty předloženy v této lhůtě, použije Parlament článek 71 nebo článek 72, případně oba.

Článek 37

Povinnosti týkající se smluv místních asistentů

1.   Osoba pověřená prováděním plateb vede po dobu stanovenou v platných vnitrostátních právních předpisech a nejméně pět let po skončení příslušného volebního období mzdovou evidenci, v níž jsou uvedeny vyplacené odměny a případně daňové odvody a odvody příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců na sociální zabezpečení.

Aniž je dotčen první pododstavec, po ukončení smlouvy s osobou pověřenou prováděním plateb se poslanci a každému kvalifikovanému odborníkovi dle jeho výběru neprodleně zašle ověřená kopie všech mzdových dokladů.

2.   Asistenti se zdrží veškerého jednání, které je ve střetu se zájmy poslance, jemuž poskytují služby, nebo se zájmy Parlamentu. Bezodkladně informují příslušného poslance o svém záměru vykonávat výdělečnou nebo nevýdělečnou mimopracovní činnost nebo kandidovat ve volbách.

Mají bydliště v takové vzdálenosti od svého pracoviště, která jim umožňuje řádně vykonávat jejich pracovní povinnosti.

3.   Poslanec neprodleně informuje příslušný útvar Parlamentu o veškerých změnách podmínek pracovního poměru, které mají dopad na výdaje na parlamentní asistenci, a o záměru asistenta vykonávat mimopracovní činnost jinou než ty, které již oznámil podle čl. 35 písm. g), nebo kandidovat ve volbách. Poslanec musí zajistit, aby mimopracovní činnosti a kandidování ve volbách nezasahovaly do plnění pracovních povinností asistenta či nepoškozovaly finanční zájmy Unie, a to tím, že přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat úpravu pracovní doby asistenta nebo čerpání řádné dovolené nebo neplacené dovolené asistentem. Příslušný útvar Parlamentu může vyžadovat doklad o vzájemné dohodě mezi poslancem a asistentem za tímto účelem.

4.   Místní asistenti, kteří zamýšlejí kandidovat ve volbách, se řídí vnitrostátními právními předpisy, které upravují volební kampaň. V případě zvolení musí být zastavena úhrada výdajů asistenta, pokud není schopen doložit, že jeho mandát je slučitelný s výkonem činnosti asistenta poslance.

5.   Smlouvy uzavřené mezi poslanci a asistenty musí zahrnovat podmínky stanovené v odstavcích 2 a 4.

6.   Výdaje spojené s plněním pracovních smluv uzavřených s místními asistenty mohou být uhrazeny za předpokladu, že minimální pracovní doba činí 5 hodin týdně a celková pracovní doba, včetně doby strávené mimopracovními činnostmi, nepřesáhne 48 hodin týdně. Pro účely tohoto odstavce se nevýdělečné činnosti uvedené v článku 35 berou v úvahu pouze tehdy, pokud jsou v dotčeném případu obvykle vykonávány za úplatu.

Článek 38

Náklady spojené s ukončením pracovní smlouvy

1.   Výdaje spojené s ukončením pracovní smlouvy, kterou uzavřeli poslanci se svými místními asistenty, mohou být uhrazeny pokud:

a)

vyplývají z příslušných vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního práva včetně kolektivních smluv a

b)

poslanci v dostatečném předstihu před koncem svého funkčního období splnili povinnosti vyplývající z právních předpisů souvisejících s ukončením pracovních smluv, které uzavřeli se svými místními asistenty, včetně výpovědní lhůty, s výjimkou případů, kdy skončení mandátu nebylo předvídatelné.

2.   Výdaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být hrazeny do výše zákonného minima a v mezích stanovených v čl. 29 odst. 4.

3.   Dodatečné výdaje, které vyplývají ze zvláštní dohody mezi stranami nad rámec právních povinností nebo povinností vyplývajících z kolektivních smluv, mohou být uhrazeny pouze v mezích čl. 29 odst. 4 do výše, která odpovídá základní průměrné hrubé měsíční mzdě místního asistenta za poslední rok zaměstnání.

4.   Odstavec 3 se nepoužije, pokud:

a)

dotčený místní asistent pracoval pro poslance méně než dvanáct měsíců;

b)

je dotčený asistent znovu přijat jako asistent poslance nebo sdružení poslanců do dvou měsíců od data ukončení smlouvy.

5.   Jestliže jsou poslanci podle příslušných vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního práva povinni zaplatit asistentovi v souvislosti s náklady spojenými s ukončením pracovní smlouvy částku ve výši více než trojnásobku jeho průměrné hrubé měsíční mzdy, mohou být tyto náklady uhrazeny po předložení řádně vystavených podpůrných dokladů potvrzených příslušnými vnitrostátními orgány.

Článek 39

Doklady, které je třeba předložit v souvislosti se smlouvou o poskytování služeb

1.   S výjimkou specializovaných služeb, jejichž cena nepřesahuje částku 500 EUR včetně DPH, musí žádost o úhradu výdajů za smlouvy o poskytování služeb obsahovat:

a)

smlouvu, kterou poslanec uzavřel s poskytovatelem služeb a v níž je jasně uvedena povaha poskytovaných služeb;

b)

s výjimkou smluv o poskytování služeb uzavřených s místními asistenty, jestliže služby přesahují prahovou hodnotu 60 000 EUR včetně DPH, zadávací dokumentaci, včetně:

oznámení s popisem potřeb a požadavků, kritérii pro zadání zakázky a orientačním časovým rámcem,

výzev zaslaných uchazečům nebo jakýchkoli jiných opatření při vyhlašování řízení,

přijatých nabídek, jakož i

odůvodnění vybrané nabídky;

c)

v případě poskytovatelů služeb, kteří jsou právnickými osobami, kopii jejich výpisu z obchodního rejstříku nebo rovnocenného dokumentu, v němž je uvedeno místo a datum založení, a zakládajícího aktu a v případě poskytovatelů služeb, kteří jsou fyzickými osobami, doklad uvádějící místo usazení, doklady uvedené v čl. 35 písm. d) až f) a, s výjimkou smluv o poskytování specializovaných služeb, rovněž v písmenu g) téhož článku;

d)

v případě poskytovatelů služeb, kteří jsou právnickými osobami, seznam fyzických osob podílejících se na poskytování služeb právnickou osobou spolu s informacemi o jejich dosaženém vzdělání a odborné kvalifikaci a zkušenostech souvisejících s poskytováním dotčených služeb, jakož i prohlášení o neexistenci střetu zájmů ve smyslu čl. 66 odst. 2 potvrzující, že žádná z těchto osob není asistentem ve smyslu článku 30 ani nespadá do kategorií uvedených v čl. 41 písm. d);

e)

prohlášení spolupodepsané poslancem, v němž se potvrzuje, že služby budou zadány subdodavatelům pouze v řádně odůvodněných případech poté, co o tom bylo informováno příslušný útvar Parlamentu, a v každém případě pouze v maximální výši 20 % celkové hodnoty zakázky, nebo v případě poskytovatelů služeb, kteří jsou místními asistenty, prohlášení spolupodepsané poslancem, v němž se potvrzuje, že služby nebudou zadány subdodavateli.

2.   Úhrada poskytování služeb se provádí na základě faktury nebo vyúčtování odměny obsahující podrobný popis skutečně poskytnutých služeb a kopie smlouvy uzavřené s poskytovatelem služeb, kterou poslanec předloží příslušnému útvaru Parlamentu. Spolu s fakturou nebo vyúčtováním odměny zašle poslanec potvrzení o tom, že služba byla skutečně poskytnuta. Na žádost příslušného útvaru Parlamentu předloží poslanec rovněž hlavní podpůrné podklady.

Jsou-li služby částečně nebo zcela osvobozeny od DPH, může příslušný útvar Parlamentu požadovat, aby osoba pověřená prováděním plateb potvrdila právní základ osvobození od DPH.

Článek 40

Mimořádné výdaje

Pokud je místní asistent, s nímž byla uzavřena pracovní smlouva, nepřítomen déle než tři měsíce z důvodu mateřské dovolené nebo vážné nemoci, může být od třetího měsíce nepřítomnosti proplacena ta část nákladů na jeho zastupování, která není hrazena z příspěvků vyplácených zaměstnanci v příslušném vnitrostátním systému sociálního zabezpečení, a to nad rámec částky stanovené v čl. 29 odst. 4. Žádost o úhradu těchto výdajů předkládá příslušnému útvaru Parlamentu osoba pověřená prováděním plateb a spolupodepisuje ji poslanec.

Článek 41

Nehrazené výdaje

Částky vyplacené v souladu s touto kapitolou nemohou přímo ani nepřímo sloužit:

a)

k financování smluv uzavřených s organizací sledující politické cíle, jako je politická strana, nadace, hnutí nebo parlamentní politická skupina;

b)

ke krytí výdajů, které mohou být hrazeny v rámci jiných příspěvků podle těchto prováděcích opatření nebo jiných ustanovení jednacího řádu Parlamentu;

c)

ke krytí výdajů spojených s plněním smlouvy o poskytování služeb, která by mohla vést ke střetu zájmů, zejména v případech, kdy poslanec nebo jedna z osob uvedených v písmenu d):

vlastní celou společnost či organizaci založenou za účelem zisku, která je poskytovatelem služeb, nebo její část,

je členem správní rady nebo jiného výkonného orgánu společnosti či organizace založené za účelem zisku, která je poskytovatelem služeb,

má přístup k bankovnímu účtu poskytovatele služeb,

má zájem nebo jakýkoli finanční prospěch související s činností poskytovatele služeb;

d)

k financování smluv umožňujících zaměstnávání nebo využívání služeb manželů/manželek poslanců nebo jejich stálých partnerů, rodičů, dětí a sourozenců nebo obecně vedoucích k jakémukoliv možnému střetu zájmů ve smyslu čl. 66 odst. 2;

e)

ke krytí výdajů spojených s plněním smluv uzavřených s fyzickými osobami, které byly přijaty jako akreditovaní parlamentní asistenti, avšak nemají bydliště v místě jejich zaměstnání v souladu s článkem 20 služebního řádu za účelem poskytování přímé asistence poslancům v prostorách Evropského parlamentu v jednom z jeho tří pracovních míst.

KAPITOLA 6

Poskytování vybavení a zařízení

Článek 42

Přístup k vnitřním službám a poskytování vybavení a zařízení

1.   Předsednictvo stanoví pravidla pro přístup poslanců k vnitřním službám poskytovaným Parlamentem a pro poskytování vybavení a zařízení poslancům, zejména pro:

využívání služebních vozů,

vybavení kanceláří poslanců nábytkem,

poskytování výpočetní a telekomunikační techniky poslancům,

poskytování kancelářských potřeb poslancům,

užívání kancelářských prostor poskytnutých v kontaktních kancelářích Parlamentu poslanci a politickými skupinami Parlamentu,

zpracování archivních dokumentů poslanců, které byly ve formě daru nebo odkazu předány některému ústavu, sdružení nebo nadaci,

stěhování osobních věcí poslanců, jejichž mandát skončil v průběhu volebního období, z jejich kanceláře v Bruselu a ve Štrasburku do jejich země původu,

používání služebních jízdních kol,

jazykové kurzy a kurzy výpočetní techniky pro poslance,

využívání lékařské služby Parlamentu.

2.   Předsednictvo může rovněž přijmout ustanovení týkající se přístupu bývalých předsedů Parlamentu během jejich poslaneckého mandátu a bývalých poslanců k infrastruktuře Parlamentu.

KAPITOLA 7

Příspěvek na všeobecné výdaje

Článek 43

Nárok na příspěvek na všeobecné výdaje

1.   Poslanci mají nárok na příspěvek na všeobecné výdaje určený k pokrytí výdajů, které souvisí s jejich poslaneckou činností.

2.   Příspěvek na všeobecné výdaje je v souladu s bodem odůvodnění 17 a čl. 20 odst. 3 vyplácen ve formě paušální částky.

3.   Poslanci mají na příspěvek na všeobecné výdaje nárok počínaje měsícem, kdy byla obdržena jejich žádost o vyplacení příspěvku.

4.   Poslanci si mohou zvolit, zda obdrží příspěvek na všeobecné výdaje v plné výši nebo jeho část.

Článek 44

Období vyplácení příspěvku

1.   Příspěvek na všeobecné výdaje se vyplácí po dobu výkonu mandátu poslanců.

2.   Měsíční výše příspěvku na všeobecné výdaje činí 4 950 EUR.

3.   Poslanci, jejichž mandát začíná po patnáctém dni měsíce, obdrží za uvedený měsíc pouze polovinu příspěvku na všeobecné výdaje.

4.   Vykonával-li poslanec mandát po dobu alespoň šesti měsíců a není-li znovu zvolen, je mu po dobu tří měsíců následujících po měsíci ukončení jeho mandátu vyplácena polovina příspěvku na všeobecné výdaje.

Článek 45

Platby a nepřítomnost

1.   Všechny platby v souvislosti s příspěvkem na všeobecné výdaje jsou hrazeny přímo poslancům.

2.   Poslanci, kteří jsou během parlamentního roku (od 1. září do 31. srpna) nepřítomni alespoň polovinu dní vymezených pro dílčí zasedání Parlamentu, vrátí Parlamentu 50 % příspěvku na všeobecné výdaje vztahujícího se na příslušný rok.

3.   Předseda může období nepřítomnosti uvedená v odstavci 2 omluvit ze zdravotních důvodů či ze závažných rodinných důvodů nebo z důvodu účasti dotčeného poslance na misi schválené předsedou, předsednictvem nebo Konferencí předsedů. Podpůrné doklady musí být kvestorům předloženy nejpozději do dvou měsíců od prvního dne nepřítomnosti.

4.   Těhotná poslankyně je zbavena povinnosti účastnit se oficiálních schůzí Parlamentu po dobu tří měsíců před narozením dítěte. Poslankyně předloží lékařské potvrzení uvádějící pravděpodobný termín porodu. Po porodu je poslankyně omluvena z účasti na oficiálních schůzí Parlamentu po dobu šesti měsíců. Poslankyně musí předložit kopii rodného listu dítěte.

Článek 46

Výdaje, k jejichž krytí je příspěvek určen

1.   Příspěvek na všeobecné výdaje je určen mimo jiné k pokrytí takových výdajů, jako jsou náklady na provoz a údržbu kanceláře, náklady na kancelářské potřeby a dokumentaci, náklady na kancelářské zařízení, náklady na reprezentaci nebo administrativní náklady.

2.   Pokud poslanci zjistí, že částky poskytované z jiných příspěvků podle těchto prováděcích opatření nebo jiných předpisů Parlamentu byly vyčerpány, mohou příspěvek na všeobecné výdaje rovněž využít k přímé úhradě činností, které jsou hrazeny z těchto příspěvků.

Článek 47

Zásady pro využití příspěvku na všeobecné výdaje

1.   S cílem usnadnit poslancům správu a sledování jejich výdajů vyplácí Parlament prostředky vyčleněné na příspěvek na všeobecné výdaje na účet určený pro tento příspěvek, na který tudíž nepřevádí žádné jiné finanční prostředky. Na takový účet se vztahují běžné záruky zahrnuté v mandátu.

2.   Poslanci nesou výhradní odpovědnost za způsob využití prostředků vyplacených podle této kapitoly.

3.   Poslanci si mohou libovolně určit, jak budou dokládat použití těchto částek, tj. zda je rozvedou dopodrobna nebo shrnou podle druhu nákladů uvedených v odstavci 4 tohoto článku, zda je budou dokládat sami nebo za pomoci externího auditora, a mohou určit, zda budou tyto informace zcela nebo zčásti zveřejněny na jejich internetové stránce v rámci internetových stránek Parlamentu v souladu s čl. 11 jednacího řádu Parlamentu.

4.   Druhy nákladů uvedené v odstavci 3:

 

Druh 1: Pronájem místní kanceláře a související poplatky

 

Druh 2: Náklady na provoz místní kanceláře

 

Druh 3: Kancelářské potřeby a materiály

 

Druh 4: Knihy, periodika, denní tisk a přehledy tisku

 

Druh 5: Kancelářské vybavení a nábytek

 

Druh 6: Protokol a reprezentace

 

Druh 7: Pořádání akcí, seminářů a konferencí

 

Druh 8: Ostatní administrativní výdaje

 

Druh 9: Činnosti kryté jinými příspěvky, které byly vyčerpány

 

Druh 10: Další náklady spojené s výkonem poslaneckého mandátu.

5.   Předsednictvo přijme veškerá další opatření, která bude považovat za nezbytná, aby poslancům usnadnilo provádění rozhodnutí souvisejících s odstavcem 3.

HLAVA II

SKONČENÍ POSLANECKÉHO MANDÁTU

KAPITOLA 1

Odchodné

Článek 48

Nárok na odchodné

Od prvního dne měsíce následujícího po skončení mandátu mají bývalí poslanci nárok na odchodné podle článku 13 statutu.

Článek 49

Podmínky

1.   Pokud bývalí poslanci, kteří mají nárok na odchodné, přijali mandát v jiném parlamentu nebo vykonávají veřejnou funkci, odečte se odměna, na kterou mají nárok, od odchodného.

2.   Čl. 2 odst. 3 se obdobně uplatní na odchodné.

3.   Pro účely tohoto článku se „jiným parlamentem“ rozumí jakýkoli parlament členského státu, který má zákonodárnou pravomoc.

4.   Pro účely tohoto článku se „veřejnou funkcí“ rozumí výkon kterékoli z těchto funkcí:

a)

volená placená funkce, která zahrnuje výkon veřejné moci;

b)

členství v celostátní nebo regionální vládě;

c)

funkce vysokého úředníka pověřeného výkonem veřejné moci, místo úředníka nebo funkce člena některého z orgánů Unie.

Článek 50

Souběh nároků

1.   Pokud má bývalý poslanec současně nárok na odchodné podle článku 13 statutu a na starobní důchod podle článku 14 statutu nebo na důchod podle článku 15 statutu, je bývalému poslanci vyplácena ta z dávek, pro niž se rozhodne. Poslanec své rozhodnutí sdělí generálnímu tajemníkovi nejpozději tři měsíce po skončení mandátu. Toto rozhodnutí je neodvolatelné.

2.   Pokud si bývalý poslanec zvolí vyplacení odchodného, přeruší se po období, kdy má nárok na odchodné, vyplácení starobního nebo invalidního důchodu.

Článek 51

Postup

1.   Aby mohlo být bývalému poslanci vyplaceno odchodné, musí předložit žádost o odchodné do tří měsíců od skončení svého mandátu, ke které připojí písemné prohlášení o tom, zda vykonává některou z funkcí uvedených v článku 49 těchto prováděcích opatření. Po uplynutí této lhůty vzniká nárok na odchodné prvním dnem měsíce, ve kterém byla žádost doručena příslušným útvarům Parlamentu. Období, po které má bývalý poslanec nárok na odchodné, se stanoví v souladu s čl. 13 odst. 2 statutu.

2.   K písemnému prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku se případně přiloží rozhodnutí poslance podle čl. 50 odst. 1.

3.   Jakoukoli změnu podmínek, za nichž bylo poskytování odchodného přiznáno, která by mohla vést ke změně nároku bývalého poslance na tento příspěvek, je třeba neprodlen+ oznámit příslušnému útvaru Parlamentu. V případě pochybností může generální tajemník požádat bývalého poslance o vyjádření.

4.   Pokud generální tajemník zjistí na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, že bývalý poslanec vykonává některou z funkcí podle článku 49, zastaví vyplácení odchodného a příslušného bývalého poslance o této skutečnosti informuje.

5.   Bývalý poslanec se může svého nároku na odchodné kdykoli vzdát. Své rozhodnutí sdělí generálnímu tajemníkovi.

KAPITOLA 2

Starobní důchod

Článek 52

Nárok na starobní důchod

1.   Poslanci, kteří vykonávali mandát po dobu alespoň jednoho celého roku, mají po skončení mandátu nárok na doživotní starobní důchod, který se vyplácí od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy dosáhnou věku 63 let, jak je uvedeno v článku 14 statutu.

Bývalý poslanec nebo jeho právní zástupce podá žádost o vyplácení starobního důchodu do šesti měsíců od vzniku nároku, s výjimkou případů vyšší moci. Po uplynutí této lhůty vzniká nárok na starobní důchod prvním dnem měsíce, ve kterém byla žádost doručena.

2.   Vyplácení starobního důchodu se přeruší, pokud je osoba oprávněná pobírat důchod znovu zvolena do Parlamentu. Další nárok na starobní důchod nabytý na základě nového mandátu se připočte k nároku na starobní důchod nabytému před znovuzvolením. Jakmile mandát poslance v Evropském parlamentu skončí, je vyplácení důchodu obnoveno.

3.   Pokud byly mandáty téhož poslance po určité období přerušeny, sečtou se pro účely výpočtu starobního důchodu všechny mandáty.

Článek 53

Zákaz souběhu důchodů

1.   Starobní důchod, který bývalý poslanec pobírá v souvislosti s mandátem v jiném parlamentu vykonávaným souběžně s mandátem v Evropském parlamentu, se odečte od starobního důchodu podle článku 14 statutu.

2.   Pro účely tohoto článku se „jiným parlamentem“ rozumí parlament vymezený v čl. 2 odst. 2.

3.   Výpočet se provádí na základě výše obou důchodů před zdaněním.

4.   Každý bývalý poslanec, který vykonával souběžně s mandátem v Evropském parlamentu mandát v jiném parlamentu, nahlásí nárok na starobní důchod, který má na základě mandátu v jiném parlamentu.

Článek 54

Zánik nároku na starobní důchod

V případě úmrtí bývalého poslance se starobní důchod vyplácí do posledního dne měsíce, v němž k úmrtí došlo.

KAPITOLA 3

Invalidní důchod

Článek 55

Nárok na invalidní důchod

1.   Poslanec, který je v souladu s postupem stanoveným v článku 59 uznán plně invalidním a tudíž neschopným vykonávat své funkce do konce daného volebního období, a který se v důsledku toho vzdá mandátu, má, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, nárok na invalidní důchod vyplácený počínaje dnem, k němuž je vzdání se mandátu účinné.

2.   Pokud poslanec do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o uznání invalidity úředně sděleno, neoznámí, že se vzdává mandátu, nárok na invalidní důchod zaniká.

3.   Nárok poslance na invalidní důchod vzniká po skončení volebního období, v jehož průběhu k invaliditě došlo, pokud:

a)

invalidita poslanci znemožňuje vzdát se mandátu, nebo

b)

rozhodnutí o uznání invalidity poslance bylo přijato po skončení volebního období, v jehož průběhu invalidita vznikla, nebo

c)

volební období skončí před koncem období uvedeného v odstavci 2.

Článek 56

Výpočet invalidního důchodu

1.   Výše invalidního důchodu činí 3,5 % odměny podle článku 10 statutu za každý dovršený rok výkonu mandátu a jednu dvanáctinu za každý další dovršený měsíc, nejméně však 35 % této odměny, přičemž invalidní důchod nepřesáhne úhrnem 70 % odměny.

2.   Pravidla pro výpočet starobního důchodu se obdobně použijí při výpočtu invalidního důchodu.

Článek 57

Zákaz souběhu důchodů

1.   Invalidní důchod, který bývalý poslanec pobírá v souvislosti s mandátem v jiném parlamentu vykonávaným souběžně s mandátem v Evropském parlamentu, se odečte od invalidního důchodu poskytovaného podle článku 55.

2.   Pro účely tohoto článku se „jiným parlamentem“ rozumí parlament vymezený v čl. 2 odst. 2.

3.   Bývalí poslanci, kteří vykonávali souběžně s mandátem v Evropském parlamentu mandát v jiném parlamentu, nahlásí nárok na invalidní důchod, který mají na základě mandátu v jiném parlamentu.

Článek 58

Souběh nároků

Pokud mají bývalí poslanci současně nárok na invalidní důchod a na starobní důchod, pobírají starobní důchod. Výše starobního důchodu však nesmí být nižší než výše invalidního důchodu.

Článek 59

Postup

1.   Poslanec nebo jeho právní zástupce předloží žádost o uznání invalidity předsedovi Parlamentu. K žádosti přiloží lékařské potvrzení s uvedením jména lékaře, který bude poslance zastupovat ve výboru pro otázky invalidity podle článku 60.

2.   Do tří měsíců od svolání výboru pro otázky invalidity generálním tajemníkem podle článku 60 předloží tento výbor na základě mandátu, který mu Parlament svěří, odůvodněnou lékařskou zprávu, v níž uvede, zda jsou splněny podmínky, jimiž se řídí nárok na invalidní důchod stanovený v čl. 55 odst. 1. Ve výjimečných případech může generální tajemník tuto lhůtu prodloužit.

3.   Pokud je v lékařské zprávě uvedeno, že dotčený poslanec má na invalidní důchod nárok, předseda Parlamentu nárok dotčeného poslance na invalidní důchod potvrdí a oznámí mu toto rozhodnutí, přičemž jej zároveň vyzve, aby se vzdal mandátu. Pokud je v lékařské zprávě uvedeno, že dotčený poslanec na invalidní důchod nárok nemá, předseda poslance informuje o dostupných možnostech odvolání.

Článek 60

Výbor pro otázky invalidity

1.   Výbor pro otázky invalidity se skládá ze tří lékařů jmenovaných následujícím způsobem:

prvního lékaře určí dotčený poslanec,

druhého lékaře určí Parlament a

třetí lékař je jmenován na základě společné dohody dvou předchozích lékařů.

Nebude-li do dvou měsíců po jmenování druhého lékaře dosaženo shody v otázce jmenování třetího lékaře, jmenuje jej na základě žádosti Parlamentu z moci úřední předseda Soudního dvora Evropské unie.

2.   Výdaje spojené s činností výboru pro otázky invalidity, včetně cestovních výdajů, hradí Parlament.

3.   Poslanec může výboru pro otázky invalidity předložit všechny zprávy nebo potvrzení svého ošetřujícího lékaře nebo praktických lékařů, které konzultoval.

4.   Činnost výboru pro otázky invalidity je tajná.

Článek 61

Revize invalidity

1.   Bývalí poslanci, kteří již nesplňují podmínky, jimiž se řídí nárok na invalidní důchod podle čl. 55 odst. 1, ztrácejí nárok na tento důchod.

2.   Dokud bývalý poslanec nedosáhne 63 let věku, může Parlament každých pět let požádat, aby jej vyšetřil určený lékař a ověřil, zda nadále splňuje podmínky, jimiž se řídí nárok na invalidní důchod podle čl. 55 odst. 1.

3.   Toto vyšetření může rovněž proběhnout před uplynutím doby uvedené v odstavci 2, zejména pokud je Parlament informován o tom, že bývalý poslanec vykonává placenou funkci. Tato situace bude případně přezkoumána na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, s ohledem na okolnosti konkrétního případu a po provedení šetření, během kterého má každá ze stran možnost předložit svou věc a vyjádřit se k věci druhé strany.

4.   Na návrh lékaře, který poslance vyšetřil, může výbor pro otázky invalidity konstatovat, že zdravotní stav bývalého poslance se zlepšil natolik, že již nesplňuje podmínky, jimiž se řídí nárok na invalidní důchod podle čl. 55 odst. 1.

5.   Předseda Parlamentu přijme na základě závěrů výboru pro otázky invalidity rozhodnutí o ukončení nároku na invalidní důchod. Články 59 a 60 se použijí obdobně. Pokud bývalý poslanec nejmenuje lékaře, který jej bude ve výboru pro otázky invalidity zastupovat, použije se ustanovení čl. 60 odst. 1 druhého pododstavce.

KAPITOLA 4

Pozůstalostní a sirotčí důchod

Článek 62

Nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod

1.   Pozůstalý manžel/pozůstalá manželka a nezaopatřené děti poslance nebo bývalého poslance, který v okamžiku úmrtí pobíral starobní nebo invalidní důchod nebo by na něj měl nárok v budoucnu, mají nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod.

2.   Pro účely této kapitoly jsou stálí partneři bez manželského svazku posuzováni stejně jako manželé/manželky za podmínky, že pár předloží úřední dokument vydaný příslušným orgánem členského státu, který osvědčuje jejich partnerství bez manželského svazku.

3.   Za „nezaopatřené dítě“ se považuje manželské, nemanželské nebo osvojené dítě poslance nebo bývalého poslance nebo manžela/manželky poslance nebo bývalého poslance, o něž poslanec nebo bývalý poslanec skutečně pečuje. Za „nezaopatřené dítě“ se považuje rovněž nenarozené dítě a dítě, o jehož osvojení poslanec nebo bývalý poslanec žádal, avšak postup osvojení byl dokončen po jeho úmrtí.

Článek 63

Výpočet pozůstalostního a sirotčího důchodu

1.   Maximální výše pozůstalostního a sirotčího důchodu nesmí překročit výši starobního důchodu, na který by poslanec měl nárok na konci volebního období se započtením doby, která uplyne mezi datem úmrtí a koncem volebního období.

2.   U bývalých poslanců nesmí maximální výše pozůstalostního a sirotčího důchodu překročit výši starobního důchodu, který poslanec pobíral nebo na který by měl nárok.

3.   Výše pozůstalostního důchodu náležejícího pozůstalému manželovi/pozůstalé manželce činí 60 % částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2 tohoto článku a alespoň 30 % odměny uvedené v článku 10 statutu, i kdyby tato částka převyšovala částky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Nárok na pozůstalostní důchod pro pozůstalého manžela/pozůstalou manželku není dotčen, pokud pozůstalý manžel/pozůstalá manželka uzavře nové manželství. Pozůstalý manžel/pozůstalá manželka nemá nárok na pozůstalostní důchod, pokud je z okolností v konkrétním případě nade vši pochybnost zřejmé, že manželství bylo uzavřeno pouze za účelem pobírání důchodu. Tato situace bude případně přezkoumána na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, s ohledem na okolnosti konkrétního případu a po provedení šetření, během kterého má každá ze stran možnost předložit svou věc a vyjádřit se k věci druhé strany.

4.   Výše sirotčího důchodu pro nezaopatřené dítě činí 20 % částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2.

5.   Odchylně od odstavce 4 se v případě více než dvou nezaopatřených dětí stanoví důchod pro každé nezaopatřené dítě tak, že se částka odpovídající 40 % maximální částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2 vydělí počtem nezaopatřených dětí.

6.   Maximální výše důchodu, která má být vyplácena, bude případně rozdělena mezi pozůstalého manžela/pozůstalou manželku a nezaopatřené děti v souladu s procentními podíly stanovenými v odstavcích 3, 4 a 5.

7.   Odchylně od odstavců 4 a 5 se v případě, že zemřelá osoba nezanechá žádného pozůstalého manžela/pozůstalou manželku, rovná důchod na každé nezaopatřené dítě 20 % maximální částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2. Je-li však počet nezaopatřených dětí vyšší než pět, rozdělí se maximální částka uvedená v odstavcích 1 nebo 2 rovným dílem mezi nezaopatřené děti, které mají nárok na sirotčí důchod.

Článek 64

Doba pobírání pozůstalostního a sirotčího důchodu

1.   Nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po datu úmrtí poslance nebo bývalého poslance.

2.   V případě úmrtí příjemce zaniká nárok na pozůstalostní důchod na konci kalendářního měsíce, ve kterém příjemce zemřel.

3.   Nárok na sirotčí důchod zaniká na konci měsíce, ve kterém nezaopatřené dítě dosáhne věku 21 let.

Tento nárok na sirotčí důchod však trvá po dobu studia nebo odborného vzdělávání nezaopatřeného dítěte, nejdéle však do konce měsíce, ve kterém dosáhne věku 25 let.

Důchod se nadále vyplácí nezaopatřenému dítěti, které si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemůže samo vydělávat na živobytí. Tuto nemoc nebo invaliditu musí uznat lékař Parlamentu. Příjemce se může proti rozhodnutí lékaře odvolat a požádat o svolání výboru vytvořeného podle postupu pro výbor pro otázky invalidity, který je uveden v příloze II oddílu 3 služebního řádu.

Tento nárok zanikne, pokud nezaopatřené dítě nabude schopnosti vydělávat si na živobytí. Parlament může nezaopatřené dítě každých pět let požádat, aby je vyšetřil určený lékař a ověřil, zda nadále splňuje podmínky, na jejichž základě se sirotčí důchod přiznává.

4.   Pozůstalí manželé/pozůstalé manželky a nezaopatřené děti, kteří mají nárok na důchod, předloží svou žádost o vyplácení důchodu do šesti měsíců od vzniku nároku na důchod. Po uplynutí této lhůty vzniká nárok na důchod prvním dnem měsíce, ve kterém byla žádost doručena příslušným útvarům Parlamentu.

HLAVA III

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Způsob úhrady

Článek 65

Dodržování finančního nařízení

1.   Uplatňování těchto prováděcích opatření a předkládání všech žádostí o úhradu podle těchto prováděcích opatření musí být v souladu s finančním nařízením.

2.   Pokud se podle těchto prováděcích opatření uzavírají smlouvy mezi Parlamentem a třetími stranami, má příslušná schvalující osoba pravomoc je podepsat.

Článek 66

Zásada využívání finančních prostředků

1.   Částky vyplacené podle hlavy I kapitol 4, 5 a 6 musí být využívány výlučně pro financování činností souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu a nesmějí krýt soukromé výdaje poslanců nebo dotace či dary politického rázu.

2.   V souvislosti s využíváním finančních prostředků dostupných podle těchto prováděcích opatření nepřijmou poslanci žádné opatření, které by mohlo uvést jejich vlastní zájmy do střetu se zájmy Unie.

Ke střetu zájmů dochází, je-li jednání poslanců ovlivněno rodinou, citovými vazbami, hospodářským zájmem nebo jiným přímým či nepřímým osobním zájmem.

3.   Poslanci vrátí Parlamentu nevyužité částky s výjimkou prostředků vyplácených ve formě paušálu.

Článek 67

Bankovní převod, měny a směnné kurzy

1.   Platby podle těchto prováděcích opatření se provádějí bankovním převodem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (12). Poplatky, které hradí plátce, nese Parlament. Všechny ostatní poplatky hradí příjemce.

2.   Platby se provádějí v EUR vyjma případů, kdy byl příjemce zvolen nebo má bydliště v členském státě, jehož měnou není euro, a požádá o vyplacení celé částky nebo její části v měně uvedeného členského státu.

3.   Při směně se použije měsíční účetní kurz EUR vůči příslušné národní měně stanovený v souladu s čl. 19 odst. 3 finančního nařízení.

4.   Při úhradě výdajů na parlamentní asistenci se odchylně od odstavce 3 pro směnu použije měsíční účetní kurz EUR vůči příslušné národní měně platný v prosinci předcházejícího roku, přičemž v průběhu volebního období nesmí být maximální měsíční částka úhrad poskytnutá poslanci vyjádřená v jiné měně než euro po zohlednění roční valorizace a všech případných zvýšení, o nichž rozhodne předsednictvo, nižší než maximální měsíční částka stanovená pro předchozí rok.

Článek 68

Bankovní účty

1.   Po zahájení výkonu mandátu sdělí poslanec příslušnému útvaru Parlamentu bankovní údaje (např. číslo účtu ve formátu IBAN, kód BIC SWIFT) a adresu dotčené banky) k jednomu nebo více účtům vedeným na jeho jméno v členském státě Unie, na něž má být zasílána odměna podle článku 10 statutu, další příspěvky a úhrada dalších výdajů.

Pokud poslanec, bývalý poslanec nebo jeho právní nástupci neuvedou jinak, vyplácí se na účet určený pro vyplácení odměny podle článku 10 statutu rovněž odchodné a důchod.

2.   Jakoukoli platbu jiné osobě než poslanci lze provést pouze po předložení potvrzení banky příjemce, že účet, na nějž se má úhrada provést, je veden na jméno uvedené osoby. Potvrzení musí obsahovat číslo účtu ve formátu IBAN, kód BIC (SWIFT) a adresu banky.

3.   Pro platby v rámci výdajů na parlamentní asistenty sdělí poslanec osobě pověřené prováděním plateb nebo případně příslušnému útvaru Parlamentu údaje týkající se bankovního účtu svého osobního asistenta. Bankovní účet osobního asistenta poslance musí být otevřen v členském státě Unie. Úhrada se provádí v měně, v níž je mzda nebo odměna osobního asistenta stanovena.

Osoba pověřená prováděním plateb oznámí příslušnému útvaru Parlamentu údaje týkající se svého bankovního účtu.

Článek 69

Platby

1.   Odměna podle článku 10 statutu, odchodné a důchody se vyplácejí 15. den v měsíci za probíhající měsíc. Příspěvek na všeobecné výdaje se vyplácí první den v měsíci za probíhající měsíc.

2.   Platby osobě pověřené prováděním plateb týkající se výdajů na parlamentní asistenty se provádějí 15. den v měsíci za probíhající měsíc.

Tyto platby se uskutečňují podle pokynů poslance, které předal nejpozději 25. dne předcházejícího měsíce.

3.   Úhrady ostatních výdajů se provádí po předložení požadovaných dokladů uvedených v těchto prováděcích opatřeních.

Na žádost příslušného útvaru Parlamentu předloží příjemci důchodu doklad o tom, že jsou naživu, a to ve formě potvrzení vystaveného lékařem nebo příslušným veřejným orgánem.

4.   Doklady požadované těmito prováděcími opatřeními je třeba předložit nejpozději:

a)

v případě cestovních výdajů a příspěvku na pobyt: do 31. července kalendářního roku následujícího po roce, kdy příslušná cesta začala;

b)

v případě výdajů na parlamentní asistenty a dalších výdajů: před uplynutím lhůty uvedené v příslušných ustanoveních a nejpozději 7. prosince rozpočtového roku, za nějž jsou úhrada nebo proplacení požadovány.

5.   Generální tajemník může přijmout zvláštní ustanovení pro výplatu záloh na obvyklé cestovní výdaje a výdaje na pobyt.

KAPITOLA 2

Vypořádání a vymáhání plateb

Článek 70

Náhradní podpůrné doklady

V případě ztráty požadovaných podpůrných dokladů předloží poslanci prohlášení o ztrátě a přiloží k němu náhradní podpůrné doklady odpovídající požadavkům stanoveným v těchto prováděcích opatřeních.

Článek 71

Ukončení plateb prováděných Parlamentem

1.   Pokud poslanec, bývalý poslanec, jeden z jeho právních nástupců nebo osoba pověřená prováděním plateb tato prováděcí opatření nebo pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků nedodrží, může příslušná schvalující osoba dotčené platby částečně nebo zcela ukončit.

2.   Příslušná schvalující osoba nejprve písemně informuje dotčenou osobu o záměru tyto platby ukončit a dá jí příležitost k tomu, aby předložila písemné připomínky spolu s případnými podpůrnými doklady. Kopie tohoto oznámení se případně zašle každé dotčené třetí straně.

3.   Nepředloží-li dotčená osoba dostatečné důkazy o tom, že tato prováděcí opatření nebo pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků dodržuje, přijme příslušná schvalující osoba rozhodnutí o ukončení příslušných plateb. Žádným takovým rozhodnutím není dotčen článek 72 těchto prováděcích opatření.

Článek 72

Vrácení částek neoprávněné vyplacených Parlamentem

1.   Každá částka neoprávněně vyplacená podle těchto prováděcích opatření nebo pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků bude od dotčeného poslance nebo bývalého poslance nebo jeho právních nástupců požadována zpět. Rozhodnutí o vymáhání plateb přijímá generální tajemník.

2.   Před přijetím rozhodnutí o vymáhání plateb informuje generální tajemník dotčenou osobu písemně o zahájení postupu vymáhání plateb a dá jí příležitost k tomu, aby předložila písemné připomínky spolu s případnými podpůrnými doklady.

3.   Po přijetí rozhodnutí o vymáhání plateb přistoupí generální tajemník k postupu vymáhání v souladu s finančním nařízením. Způsoby vymáhání plateb nesmí poslancům bránit v účinném výkonu jejich mandátu.

4.   Generální tajemník může svou pravomoc podle odstavců 1 a 2 nebo 3 přenést na příslušného generálního ředitele.

5.   Tento článek se použije obdobně na třetí strany.

KAPITOLA 3

Další obecná finanční ustanovení

Článek 73

Valorizace

1.   Částky uvedené v čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 2 písm. d), článku 20, čl. 22 odst. 1 a 3, čl. 24 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 může předsednictvo každoročně valorizovat až do výše rovnající se roční míře inflace v Unii zveřejněné Eurostatem, která odpovídá měsíci říjnu předcházejícího roku.

2.   Částku uvedenou v čl. 29 odst. 4 těchto prováděcích opatření předsednictvo případně každoročně valorizuje na základě společného indexu vypracovaného Eurostatem po dohodě se statistickými úřady členských států podle článku 65 služebního řádu. Tato valorizace může být uplatněna zpětně od července roku, na nějž se index vztahuje.

Článek 74

Zdanění

V souladu s podmínkami stanovenými v článku 12 statutu se v případě poslanců a příjemců důchodu podle článků 13, 14, 15 a 17 statutu použije nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 (13).

Článek 75

Exekuce

1.   Odměna podle článku 10 statutu, odchodné, starobní důchod podle těchto prováděcích opatření nebo starobní důchod podle přílohy III pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků mohou být předmětem exekuce až do výše jedné třetiny příslušné částky na základě rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu.

2.   Generální tajemník vydá pokyny k provádění takového opatření, přičemž tyto pokyny náležitě zohlední poslední dostupnou hranici ohrožení chudobou stanovenou v příslušných případech Eurostatem pro stát trvalého bydliště dotčeného poslance nebo bývalého poslance a musí případně vyhovovat požadavku, aby poslanci mohli účinně vykonávat svůj mandát. Před přijetím rozhodnutí musí mít poslanec možnost se vyjádřit.

KAPITOLA 4

Závěrečná ustanovení

Článek 76

Stížnosti

1.   Poslanec nebo bývalý poslanec, který se domnívá, že příslušný útvar v jeho případě řádně neuplatnil tato prováděcí opatření, se může obrátit na generálního tajemníka.

2.   Poslanec nebo bývalý poslanec, který nesouhlasí s rozhodnutím generálního tajemníka, může podat stížnost kvestorům, kteří přijmou rozhodnutí po konzultaci s generálním tajemníkem. Stížnost se zasílá úřadujícímu předsedovi kvestorů.

3.   Pokud některá ze stran zapojených do postupu podávání stížnosti s rozhodnutím kvestorů nesouhlasí, může podat stížnost předsednictvu, které přijme konečné rozhodnutí. Tato stížnost vychází z podpůrných dokladů, které byly předloženy spolu s původní stížností podle odstavců 1 a 2, a je zaslána předsedovi.

4.   Každá stížnost podaná podle odstavců 1, 2 nebo 3 musí být odůvodněná a musí být předložena písemně spolu se podpůrnými doklady do dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí.

5.   Parlament zajistí, aby stěžovatelé obdrželi potvrzení o přijetí stížnosti v případě každé podané stížnosti.

6.   Pokud poslanec po podání stížnosti na základě odstavců 1, 2 nebo 3 tohoto článku a předtím, než příslušný odvolací orgán přijme své rozhodnutí, napadne rozhodnutí, které je předmětem stížnosti, prostřednictvím žaloby na neplatnost podle článku 263 Smlouvy o fungování EU, prohlásí se stížnost za bezpředmětnou a řízení se ukončí.

Stížnost na základě odstavců 1, 2 nebo 3 tohoto článku se prohlásí za nepřípustnou, pokud ji poslanec podá až po žalobě na neplatnost na základě článku 263 Smlouvy o fungování EU.

7.   Tento článek se použije obdobně na právní nástupce poslanců a bývalých poslanců.

Článek 77

Elektronicky oskenované podpůrné doklady

1.   Pokud se v těchto prováděcích opatřeních hovoří o předkládání žádostí o zpětnou úhradu nebo o přímou úhradu, lze takovéto žádosti předkládat v elektronické formě s elektronickým podpisem.

2.   Pokud tato prováděcí opatření vyžadují předložení příslušných dokladů, lze takovéto doklady předložit v oskenovaných kopiích, pokud k nim poslanec připojí čestné prohlášení, že předložené oskenované kopie podpůrných dokumentů odpovídají originálu.

3.   Aby bylo možné provádět kontroly toho, zda oskenované kopie podpůrných dokladů odpovídají originálu, uchovávají poslanci tyto originály do 31. prosince kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla příslušná žádost o zpětnou úhradu nebo o přímou úhradu předložena.

Příslušné útvary Parlamentu zavedou systém namátkových kontrol s cílem ověřit, že oskenované kopie podpůrných dokladů odpovídají originálu.

Článek 78

Výpočet lhůt

Pro účely výpočtu lhůt stanovených v těchto prováděcích opatřeních se použijí články 2 a 3 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (14).

Článek 79

Oznámení

1.   Oznámení útvarů Parlamentu podle těchto prováděcích opatření a pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků lze zasílat všemi dostupnými prostředky, které zajišťují účinnost přenosu, včetně elektronické pošty nebo jiných elektronických prostředků. V případě poslanců se oznámení zaslaná elektronickou poštou považují za řádně doručená po obdržení potvrzení o přečtení nebo nejpozději pět pracovních dnů po obdržení potvrzení o doručení e-mailu na jejich oficiální e-mailovou adresu Parlamentu.

2.   Pro účely zasílání oznámení sdělí poslanci Parlamentu na konci svého mandátu svou e-mailovou adresu a adresu trvalého pobytu a poté informují o každé jejich změně, a to vždy ve lhůtě jednoho měsíce. Totéž platí pro právní nástupce poslanců a bývalých poslanců, kteří sdělí Parlamentu svou e-mailovou adresu a adresu trvalého pobytu v okamžiku jejich nástupnictví a poté informují o každé jejich změně, a to vždy ve lhůtě jednoho měsíce.

3.   Pro účely čl. 98 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení se každé prodlení při zaslání výzvy k úhradě ze strany orgánu považuje za způsobené jednáním dlužníka, pokud se na dlužníka vztahoval odstavec 2 tohoto článku a dlužník jej nedodržel.

Článek 80

Vstup v platnost

Tato prováděcí opatření vstupují v platnost prvním dnem dílčího zasedání následujícího po volbách do Evropského parlamentu, které se mají konat v roce 2024.

Článek 81

Zrušení

Rozhodnutí předsednictva ze dne 19. května a 9. července 2008 o prováděcích opatřeních ke statutu poslanců Evropského parlamentu se zrušují s účinkem od prvního dne dílčího zasedání následujícího po volbách do Evropského parlamentu, které se mají konat v roce 2024. Platnost pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků končí dnem vstupu statutu v platnost, avšak tato pravidla se uplatňují i nadále pro účely přechodnách ustanovení stanovených v hlavě IV těchto prováděcích opatření.

HLAVA IV

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 82

Pozůstalostní důchod, invalidní důchod a starobní důchod

1.   Pozůstalostní důchod, invalidní důchod, zvýšení invalidního důchodu kvůli nezaopatřeným dětem a starobní důchod poskytované v souladu s přílohami I, II a III pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků jsou podle těchto příloh i nadále vypláceny osobám, které byly jejich příjemci před 14. červencem 2009.

Pokud bývalý poslanec, který pobíral invalidní důchod, zemře po 14. červenci 2009, bude pozůstalostní důchod vyplácen jeho pozůstalému manželovi/pozůstalé manželce, stálému partnerovi bez manželského svazku nebo nezaopatřeným dětem za podmínek stanovených v příloze I pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků.

2.   Nárok na starobní důchod nabytý před 14. červencem 2009 podle přílohy III pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků zůstává zachován. Osobám, které získaly nárok v tomto důchodovém systému, se poskytuje důchod vypočtený na základě jejich nároků nabytých podle uvedené přílohy, jakmile splní příslušné podmínky stanovené právními předpisy dotčeného členského státu a předloží žádost podle čl. 3 odst. 2 uvedené přílohy.

Článek 83

Doplňkový důchod

1.   Doplňkový důchod, na nějž bývalí poslanci nebo jiné oprávněné osoby získali nárok po 1. červenci 2023 podle článků 1, 3 a 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, je vyplácen za následujících podmínek a odchylek:

a)

výše důchodu podle čl. 2 odst. 1 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků a maximální a minimální výše důchodu podle čl. 2 odst. 2 uvedené přílohy se snižují o 50 %;

b)

základním platem soudce Soudního dvora Evropské unie ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 přílohy VII k pravidlům pro poskytování náhrad a příspěvků se rozumí základní plat k 30. červnu 2023 a po tomto datu již nepodléhá dalším úpravám;

c)

nárok na důchod podle článku 1 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy poslanec dosáhl věku 67 let;

d)

pokud byl poslanec v okamžiku smrti mladší 67 let, je nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod podle čl. 4 odst. 1 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků odložen do prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy by zemřelý poslanec dosáhl věku 67 let.

2.   Výše důchodu, na nějž bývalí poslanci nebo jiné oprávněné osoby získali nárok před 1. červencem 2023 podle článků 1, 3 a 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, se od uvedeného data snižuje a upravuje takto:

a)

výše důchodu podle čl. 2 odst. 1 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků a maximální a minimální výše důchodu podle čl. 2 odst. 2 uvedené přílohy se snižují o 50 %;

b)

základním platem soudce Soudního dvora Evropské unie ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 přílohy VII k pravidlům pro poskytování náhrad a příspěvků se rozumí základní plat k 30. červnu 2023 a po tomto datu již nepodléhá dalším úpravám.

3.   Pokud by použití odst. 1 písm. a) nebo b) nebo odst. 2 písm. a) nebo b) vedlo k tomu, že by se bývalý poslanec nebo jiná oprávněná osoba ve státě, v němž mají trvalé bydliště, ocitli pod poslední dostupnou hranicí ohrožení chudobou, může daná osoba kvestorům podat žádost o zvýšení důchodu. Tuto hranici případně stanoví Eurostat. K žádosti je nutné připojit veškeré informace a podpůrné doklady, aby mohl Parlament posoudit ostatní příjmy a finanční situaci bývalého poslance nebo jiné oprávněné osoby, například potvrzení o příjmech a finanční situaci vystavené příslušným vnitrostátním orgánem.

Kvestoři mohou s přihlédnutím k ostatním příjmům a finanční situaci bývalého poslance nebo jiné oprávněné osoby zvýšit důchod tak, aby dosáhl hranice ohrožení chudobou. Výše důchodu po zvýšení však nesmí překročit výši důchodu, který by byl poskytnut podle článků 1 až 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků ve znění ke dni 30. června 2023.

Pokud kvestoři rozhodnou o zvýšení důchodu, má bývalý poslanec nebo jiná oprávněná osob povinnost předkládat příslušnému útvaru Parlamentu každoročně aktualizované znění podpůrných dokladů uvedených v prvním pododstavci pro účely posouzení, zda jsou podmínky pro zvýšení důchodu nadále splněny. Pokud příslušný útvar Parlamentu dospěje na základě tohoto každoročního posouzení k závěru, že původní rozhodnutí o zvýšení důchodu je třeba zrušit nebo je třeba důchod oproti původně přiznanému důchodu dále zvýšit, předloží příslušný útvar Parlamentu za tímto účelem návrh kvestorům, kteří přijmou rozhodnutí. O dalších úpravách původně přiznaného zvýšení rozhodne příslušný útvar Parlamentu.

Pokud bývalý poslanec nebo jiná oprávněná osoba s rozhodnutím kvestorů přijatým podle druhého nebo třetího pododstavce tohoto odstavce nesouhlasí, může do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí požádat, aby byla záležitost postoupena předsednictvu podle čl. 76 odst. 3.

4.   Doplňkový důchod podle článků 1 a 2 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, na nějž k 1. lednu 2019 dosud nevznikl nárok, podléhá zvláštnímu odvodu ve výši 5 % nominální výše důchodu. Tento odvod je placen přímo do fondu doplňkového (dobrovolného) důchodového pojištění.

5.   Doplňkový (dobrovolný) důchod pro ostatní oprávněné osoby podle článků 3 a 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, na nějž k 1. lednu 2019 dosud nevznikl nárok, podléhá zvláštnímu odvodu ve výši 5 % nominální výše důchodu. Tento odvod je placen přímo do fondu doplňkového (dobrovolného) důchodového pojištění.

6.   Následující poslanci zvolení v roce 2009 mohou v souladu s přílohou VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků nadále nabývat nových práv i po vstupu statutu v platnost:

a)

poslanci, kteří byli poslanci již v předcházejícím volebním období; a

b)

poslanci, kteří získali nebo kterým vznikal nárok v doplňkovém systému důchodového pojištění; a

c)

poslanci, pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odlišná pravidla podle článku 29 statutu, nebo kteří se podle článku 25 statutu rozhodli pro vnitrostátní systém; a

d)

poslanci, kteří nemají nárok na vnitrostátní nebo evropský důchod vyplývající z výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu.

7.   Příspěvky do fondu doplňkového (dobrovolného) důchodového pojištění musí poslanci hradit ze svých soukromých finančních prostředků.

8.   Aniž je dotčen čl. 1 odst. 6 přílohy VII k pravidlům pro poskytování náhrad a příspěvků, může poslanec nebo bývalý poslanec, který je členem doplňkového (dobrovolného) systému důchodového pojištění ve smyslu přílohy VII uvedených pravidel, do šesti měsíců od 1. července 2023 podat žádost o vystoupení z tohoto systému a o výplatu doplňkového důchodu v podobě jednorázové paušální platby. Poslanec nebo bývalý poslanec žádost podepíše a předá generálnímu tajemníkovi. Jakmile žádost podepíše generální tajemník, je závazná a neodvolatelná. Generální tajemník může podpisem žádosti pověřit zástupce příslušného útvaru Parlamentu.

Výši jednorázové paušální platby stanoví příslušný útvar Parlamentu ku konci měsíce, v jehož průběhu byla obdržena žádost uvedená v prvním pododstavci. Vypočte se jako součet dvou částek. První částka odpovídá celkové výši příspěvků v nominální hodnotě, které dotčený poslanec nebo bývalý poslanec odvedl do doplňkového (dobrovolného) systému důchodového pojištění, a to po odečtení již vyplacených důchodů v nominální hodnotě. Odpočet však nesmí překročit celkovou výši příspěvků odvedených do doplňkového (dobrovolného) důchodového systému. Druhá částka odpovídá 20 % celkové výše příspěvků v nominální hodnotě, které poslanec nebo bývalý poslanec odvedl do doplňkového (dobrovolného) systému důchodového pojištění. Veškeré částky jsou placeny v eurech.

Veškeré nabyté nebo budoucí nároky poslance, bývalého poslance nebo jiné budoucí oprávněné osoby v tomto důchodovém systému jsou s konečnou platností vypořádány do konce měsíce, v jehož průběhu byla obdržena žádost uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce. Zejména již neplatí nároky stanovené v článcích 1, 3 a 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků a na dotčeného poslance, bývalého poslance nebo jinou budoucí oprávněnou osobu se neuplatňuje odstavec 3 tohoto článku.

Jednorázová paušální platba se provede nejpozději tři měsíce poté, co Parlament obdržel žádost uvedenou v prvním pododstavci.

Článek 84

Odchodné

1.   Odchodné poskytované podle přílohy V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků bude nadále vypláceno v souladu s touto přílohou osobám, které tento příspěvek pobíraly před vstupem statutu v platnost.

2.   Poslancům, jejichž mandát poslance definitivně končí na konci šestého volebního období, bude vyplaceno odchodné podle výše uvedené přílohy V.

3.   V případě poslanců, kteří pobírají odměnu podle článku 10 statutu a jejichž mandát končí po vstupu statutu v platnost, se při výpočtu výše odchodného podle článku 13 statutu vezme v úvahu délka výkonu mandátu před datem vstupu statutu v platnost.

4.   Poslanci uvedení v odstavci 3 však mohou požádat, aby poměrná část odchodného za dobu výkonu mandátu před datem vstupu statutu v platnost byla vypočtena podle pravidel uvedených v příloze V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků. Délka mandátu použitá při výpočtu poměrné části bude odečtena od maximální délky stanovené v čl. 13 odst. 2 statutu.

Článek 85

Poslanci, na něž se vztahuje článek 25 nebo článek 29 statutu

1.   Poslancům, kteří byli opětovně zvoleni v roce 2009 a využili právo volby podle článku 25 statutu, jsou odměna, odchodné, starobní důchod, invalidní důchod a pozůstalostní důchod za období po 14. červenci 2009 vypláceny výhradně za podmínek stanovených v právních předpisech členského státu, v němž byli zvoleni, a hrazeny v plném rozsahu z rozpočtu tohoto členského státu.

Poslanci uvedení v prvním pododstavci tohoto odstavce mohou navíc Parlament požádat o vyplacení odchodného za dobu výkonu mandátu před 14. červencem 2009 podle pravidel uvedených v příloze V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků.

2.   Odstavec 1 se uplatní obdobně v případě poslanců, pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odchylná pravidla v souladu s článkem 29 statutu.

3.   Odchylně od čl. 7 odst. 2 těchto prováděcích opatření bude v případě poslanců, pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odchylná pravidla v souladu s článkem 29 statutu, nebo kteří se podle článku 25 statutu rozhodli pro vnitrostátní systém, třetina pojistného, již mají hradit poslanci, hrazena přímo a jednotlivě z jejich osobního účtu.

4.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 těchto prováděcích opatření mají bývalí poslanci, kterým je vyplácen důchod podle vnitrostátního systému, na základě uplatnění článku 25 nebo článku 29 statutu nárok na úhradu dvou třetin léčebných výloh spojených s nemocí, těhotenstvím nebo narozením dítěte za podmínek stanovených v těchto prováděcích opatřeních, pokud nemají primární pojištění pro případ nemoci.

5.   Bývalí poslanci, kterým je vyplácen důchod z vnitrostátního systému podle článku 25 nebo článku 29 statutu a kteří trpí uznanou vážnou nemocí, mají nárok na úhradu svých léčebných výloh souvisejících s pokračováním zahájené léčby za podmínek stanovených v těchto prováděcích opatřeních, pokud:

a)

vážnou nemoc způsobila událost, k níž došlo v průběhu výkonu mandátu, a tato nemoc zabránila poslanci vykonávat zbývající část mandátu;

b)

Parlament nemoc uznal jako vážnou v průběhu výkonu mandátu poslance; a

c)

léčba nemoci byla zahájena v průběhu výkonu mandátu poslance.

Pokud má bývalý poslanec primární zdravotní pojištění, uplatňuje se uvedený nárok doplňkově, tj. pouze u těch výloh, které nejsou hrazeny z primárního pojištění.


(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu 2005/684/ES, Euratom ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (Úř. věst. L 262, 7.10.2005, s. 1).

(2)   Úř. věst. C 159, 13.7.2009, s. 1.

(3)   Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/1976/787(2)/oj.

(4)  Společná pravidla týkající se nemocenského pojištění úředníků Evropských společenství, vypracovaná na základě dohody mezi orgány oprávněnými ke jmenování orgánů, jak je uvedeno v článku 72 služebního řádu úředníků Evropské unie stanoveném v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68.

(5)  Rozhodnutí Komise C(2007)3195 ze dne 2. července 2007, kterým se stanoví obecná prováděcí opatření pro úhradu léčebných výloh.

(6)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 o služebním řádu úředníků a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1968/259(1)/oj ).

(7)  Společná pravidla o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ úrazu a nemoci z povolání vypracovaná společnou dohodou orgánů oprávněných ke jmenování v rámci příslušných orgánů, jak stanoví čl. 73 odst. 1 služebního řádu.

(8)  Viz zápis ze schůze předsednictva ze dne 4. května 2009 bod 15 a sdělení kvestorů 23/09.

(9)  Viz seznam výdajů hrazených v rámci parlamentní asistence, který předsednictvo přijalo dne 5. července 2010 a 26. října 2015.

(10)  Rozhodnutí předsednictva ze dne 14. dubna 2014.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1046/oj).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/2366/oj).

(13)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1968/260/oj).

(14)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1971/1182/oj).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2814/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)