1.   Odměna, kterou poslanec dostává za výkon mandátu v jiném parlamentu souběžně s výkonem mandátu v Evropském parlamentu, se odečte od odměny poskytované podle článku 10 statutu.

2.   „Jiným parlamentem“ se pro účely tohoto článku rozumí jakýkoli parlament členského státu, který má zákonodárnou pravomoc a na nějž se nevztahuje čl. 7 odst. 2 Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (3).

3.   Výpočet se provádí na základě celkové výše každé z obou odměn před zdaněním.

4.   Poslanci jsou povinni ve svém prohlášení o finančních zájmech uvést všechny mandáty ve smyslu odstavce 1 a všechny odměny vyplácené v souvislosti s těmito mandáty.

1.   V souladu s článkem 18 statutu a obdobně podle společných pravidel týkajících se nemocenského pojištění úředníků Evropských společenství (4) (dále jen „pravidla JSIS“) a jejich obecných prováděcích ustanovení (5) mají nárok na úhradu dvou třetin výdajů spojených s nemocí, těhotenstvím nebo narozením dítěte následující osoby:

Osoby uvedené v písm. a) a b) tohoto odstavce si mohou podle čl. 19 odst. 1 pravidel JSIS svobodně zvolit lékaře a nemocnici či zdravotnické zařízení.

2.   Pokud jde o osoby uvedené v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku, použije-li se čl. 24 odst. 2 pravidel JSIS, rozumí se odkazem na měsíční základní plat podle nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (6) (dále jen „služební řád“) odměna stanovená podle článku 10 statutu.

3.   Úhrada výloh na základě odstavce 1 tohoto článku se provádí z rozpočtu Parlamentu. Použijí se čl. 72 odst. 3 a 4 služebního řádu a čl. 20 odst. 6 pravidel JSIS.

4.   Zálohy ve smyslu článku 30 pravidel JSIS lze poskytnout pouze ve formě úhrady výdajů v případě hospitalizace. Část výdajů, které hradí příjemci uvedení v odstavci 1 tohoto článku po vypočtení maximální výše úhrady, se vrací Parlamentu za podmínek uvedených v čl. 30 odst. 2 a 3 pravidel JSIS.

5.   Poslanci a bývalí poslanci, kteří pobírají odchodné podle článku 13 statutu nebo důchod podle článků 14 a 15 statutu, se mohou svého nároku na úhradu léčebných výloh podle odstavce 1 tohoto článku vzdát, a to počínaje prvním dnem měsíce následujícího po dni podání žádosti. Toto vzdání se nároku se uplatní se zpětnou účinností od data zahájení prvního mandátu dotčeného poslance, je-li příslušná žádost podána do tří měsíců po tomto datu zahájení prvního mandátu, za předpokladu, že dotčený poslanec v tomto období nepožádal o úhradu léčebných výloh.

Pokud se oprávněná osoba vzdá nároku na úhradu léčebných výloh, má nárok na úhradu dvou třetin příspěvku na nemocenské pojištění až do maximální výše 400 EUR měsíčně.

6.   Každý poslanec či bývalý poslanec, který se podle odstavce 5 vzdá svého nároku na úhradu léčebných výloh, má nárok na opětovné začlenění do systému úhrad léčebných výloh podle odstavce 1 teprve po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy vzdání se nároku nabylo účinnosti. Rovněž všechny následné změny, ať už se týkají opětovného začlenění do systému úhrad léčebných výloh podle odstavce 1 či vzdání se takového nároku, se mohou uskutečnit až po uplynutí alespoň dvanácti měsíců.

Aniž je dotčen první pododstavec, následné žádosti o změnu nabývají účinku prvním dnem měsíce následujícího po dni jejich podání.

7.   Tento článek se uplatní rovněž na bývalé poslance pobírající odchodné uvedené v článku 13 statutu s účinností od prvního dne následujícího po skončení jejich mandátu do dne, kdy jim vznikne nárok na odchodné.

8.   Tento článek se uplatní rovněž na bývalé poslance pobírající starobní důchod uvedený v článku 52 s účinností od prvního dne následujícího po skončení jejich mandátu do dne, kdy jim vznikne nárok na starobní důchod, za předpokladu, že před skončením mandátu splňovali podmínky uvedené v čl. 52 odst. 1.

1.   Poslanci mají za podmínek uvedených v pojistné smlouvě nárok na:

2.   Dvě třetiny pojistného se hradí z rozpočtu Parlamentu a jednu třetinu hradí poslanci. Příspěvek každého poslance se hradí formou přímé srážky z odměny podle článku 10 statutu.

3.   Tento článek se použije na všechny poslance od počátku jejich mandátu, pokud poslanci generálnímu tajemníkovi výslovně a písemně nesdělí, že se svého nároku na pojištění vzdávají. V tomto případě zaniká nárok na pojištění posledním dnem měsíce, v jehož průběhu oznámí, že se nároku vzdávají.

1.   Podmínky pojištění pro případ úrazu zahrnují úrazy poslanců, k nimž by v průběhu výkonu mandátu mohlo dojít kdekoli ve světě.

2.   Podmínky pojištění pro případ úrazu zahrnují:

3.   Společná pravidla se obdobně uplatní na poslance, s výjimkou ustanovení o nemocech z povolání, doživotním důchodu a veškerých ustanovení, která jsou neoddělitelně spjata s postavením úředníků.

Pro stížnost se použije postup podle článku 76 těchto prováděcích opatření.

Pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování stanovené ve společných pravidlech vykonává v případě poslanců předseda Parlamentu.

Uznáním celkové nebo částečné trvalé invalidity podle tohoto článku a společných pravidel není v žádném případě dotčeno uplatňování článku 15 statutu. Stejně tak uplatňování článku 15 statutu nevylučuje uznání celkové nebo částečné trvalé invalidity podle tohoto článku a společných pravidel.

4.   Vedle toho jsou za podmínek stanovených ve společných pravidlech hrazeny výdaje za lékařské ošetření, léky, pobyt v nemocnici, chirurgické zákroky, protetické pomůcky, radiologické snímky, masáže, ortopedické a klinické ošetření a dopravní výdaje a veškeré další podobné výdaje vzniklé v důsledku úrazu. Takovou náhradu lze však provést až po vyčerpání úhrad, které se dotčené osobě poskytují podle ustanovení o úhradách výdajů spojených s nemocí podle článku 18 statutu.

1.   Podmínky pojištění pro případ krádeže a ztráty osobních věcí stanovují:

2.   Pojistné krytí se na krádeže a ztráty, k nimž dojde mimo prostory Parlamentu, vztahuje pouze v případě, že se poslanec v době krádeže nebo ztráty účastnil pracovní cesty financované Parlamentem nebo politickou skupinou. V případě, že ke krádeži došlo v prostorách Parlamentu, je zajištěno krytí pouze pod podmínkou, že ukradený předmět byl uložen na bezpečném místě.

3.   V případě krádeže nebo ztráty peněz mimo prostory Parlamentu, která je oznámena policii, je zajištěno krytí do výše 250 EUR, pod podmínkou, že jsou ztracené či odcizené peníze součástí dalších osobních věcí, které se ztratily nebo byly odcizeny. Pojištění nekryje krádež nebo ztrátu peněz v prostorách Parlamentu.

4.   V případě ztráty zavazadel nebo jejich zpoždění o více než 12 hodin způsobené dopravcem, k nimž došlo v rámci pracovní cesty poslance financované Parlamentem nebo politickou skupinou do jiného místa určení, než je místo jeho bydliště, jsou hrazeny náklady na nákup nebo pronájem osobních věcí, které musí poslanec vynaložit, až do výše 500 EUR.

5.   Krádeže nebo ztrátu osobních věcí mimo prostory Parlamentu oznámí poslanec policejním orgánům. Dojde-li ke krádeži nebo ztrátě v prostorách Parlamentu, oznámí se tato skutečnost útvaru Parlamentu odpovědnému za bezpečnost.

6.   Veškeré krádeže a ztráty musí být oznámeny do osmi dnů generálnímu tajemníkovi. Pokud hodnota věci přesahuje 700 EUR, musí být k formuláři oznámení přiložena faktura za ztracenou nebo odcizenou věc nebo faktura za náhradní věc.

7.   Pojištění se nevztahuje na krádeže a ztráty, které kryje soukromé pojištění poslance.

1.   Poslanci mají nárok na služby osobních asistentů, které si sami vyberou. Parlament hradí skutečně vynaložené náklady, které zcela a výlučně vyplývají ze zaměstnávání jednoho nebo více asistentů nebo z využívání poskytovatelů služeb v souladu s těmito prováděcími opatřeními za podmínek stanovených předsednictvem.

2.   Hradí se pouze výdaje související s nezbytnou asistencí, která je přímo spojená s výkonem mandátu poslanců v Parlamentu. Úhrada v žádném případě nepokrývá výdaje spojené se soukromím poslanců.

3.   Výdaje se hradí po dobu výkonu mandátu poslanců. Výdaje mohou být uhrazeny pouze tehdy, pokud nebyly vynaloženy dříve než:

4.   Maximální výše měsíční úhrady výdajů vynaložených na všechny osobní asistenty podle článku 30 činí 28 696 EUR s účinností od 1. cervence 2023.

5.   Pokud mandát poslance nezačíná prvním dnem v měsíci nebo nekončí posledním dnem měsíce, stanoví se výše úhrady výdajů vynaložených na parlamentní asistenci za uvedený měsíc poměrným způsobem.

6.   Nepoužitý zůstatek měsíční úhrady výdajů podle odstavce 4, který přebývá ke konci rozpočtového roku, se převede do dalšího rozpočtového roku, a to maximálně do výše měsíční úhrady podle uvedeného odstavce.

1.   Poslanci mohou využívat:

2.   Dva nebo více poslanců může vytvořit sdružení za účelem společného zaměstnávání nebo využívání služeb jednoho nebo více asistentů uvedených v odstavci 1 nebo jednoho nebo více stážistů, pokud tak učiní písemně a na základě standardní dohody schválené příslušnou schvalující osobou. V takových případech pověří tito poslanci jednoho nebo více poslanců ze svých řad, kteří budou oprávněni jménem tohoto sdružení podepisovat smlouvy nebo předkládat žádosti o přijetí asistenta do zaměstnání. Název sdružení nesmí obsahovat žádné odkazy na politickou stranu, nadaci nebo hnutí.

Poslanci předloží příslušnému útvaru Parlamentu písemné prohlášení, v němž stanoví rozdělení jednotlivých podílů, které budou odečteny od částky uvedené v čl. 29 odst. 4. Maximální podíl poslance ve sdružení nesmí překročit 80 %.

Pro účely výpočtu počtu smluv na jednoho poslance je každý asistent nebo stážista zaměstnaný sdružením poslanců přidělen jednomu ze zúčastněných poslanců, kterého určí odpovědný poslanec.

3.   Články 32 až 40 se nevztahují na akreditované parlamentní asistenty.

4.   Hrazeny mohou být rovněž náklady spojené s dohodou o konání stáže uzavřenou za podmínek stanovených předsednictvem.

5.   Poslanci mohou rovněž využívat fyzické osoby usazené v některém členském státě nebo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku některého členského státu, které jim poskytují specializované a jasně stanovené služby, s nimiž uzavřeli smlouvu o poskytování služeb v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a s podmínkami stanovenými v této kapitole. Tito poskytovatelé služeb musí mít odpovídající kvalifikaci nebo zkušenosti s poskytováním dotčených služeb.

Právnické osoby poskytující služby v hodnotě vyšší než 60 000 EUR, včetně DPH, musí být zapsány v obchodním rejstříku některého členského státu a musí být ke dni zahájení platnosti smlouvy s poslancem alespoň rok činné v příslušné oblasti.

S výjimkou služeb poskytovaných místními asistenty podle odst. 1 písm. b), kdy náklady na služby přesahují prahovou hodnotu 60 000 EUR včetně DPH, je poskytovatel služeb vybírán prostřednictvím zadávacího řízení. Tato prahová hodnota se uplatňuje kumulativně, jsou-li uzavírány smlouvy na podobné služby s týmž poskytovatelem. Zadávacího řízení se musí zúčastnit nejméně pět zcela nezávislých uchazečů. Rozhodnutí o zadání zakázky může být přijato pouze tehdy, pokud byly předloženy alespoň tři platné nabídky. Zakázka bude zadána nabídce s nejlepším poměrem ceny a kvality.

6.   Žádná z poskytovaných služeb nesmí zahrnovat poskytování zaměstnanců, s výjimkou dočasných služeb poskytovaných poskytovateli služeb, kteří poskytují zaměstnance pravidelně a na profesionální úrovni a jsou k tomu podle platného vnitrostátního práva oprávněni.

Služby poskytované podle odst. 1 písm. b) se nesmí zadávat subdodavatelům. Služby poskytované podle odstavce 5 lze zadat subdodavatelům pouze v řádně odůvodněných případech poté, co o tom byl informován příslušný útvar Parlamentu, a v každém případě pouze v maximální výši 20 % celkové hodnoty dotčené zakázky.

7.   Předsednictvo přijme seznam výdajů, které mohou být uhrazeny pro účely parlamentní asistence (9).

8.   Jména asistentů a stážistů, jakož i jména nebo názvy poskytovatelů služeb a osob pověřených prováděním plateb, budou po dobu trvání smlouvy zveřejněna na internetových stránkách Parlamentu společně se jménem poslance nebo poslanců, kterým poskytují služby.

Asistenti, stážisté, poskytovatelé služeb a osoby pověřené prováděním plateb a dotčený poslanec mohou v řádně odůvodněných případech, jako je ochrana jejich bezpečnosti, nebo proto, že dotčená smlouva, přestože je stále aktivní, byla pozastavena nebo ukončena, písemně požádat generálního tajemníka, aby jejich jméno nebo název nebyly na internetových stránkách Parlamentu zveřejněny. Generální tajemník rozhodne, zda bude této žádosti vyhověno. O tomto rozhodnutí musí být informovány všechny zúčastněné strany.

9.   Počet asistentů přidělených jednomu poslanci nesmí být v případě akreditovaných asistentů nikdy vyšší než čtyři, v případě místních asistentů nesmí být vyšší než deset. Ve výjimečných případech a na období nejvíce jednoho měsíce se maximální počet akreditovaných parlamentních asistentů může zvýšit na pět, pokud je to nezbytné pro usnadnění přechodu mezi pracovními smlouvami dvou asistentů.

Akreditovaní parlamentní asistenti přijatí jako náhrada v případě řádně odůvodněné nepřítomnosti akreditovaného parlamentního asistenta podle čl. 18 odst. 6 prováděcích opatření k hlavě VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (10) se do maximálního počtu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce nezapočítávají.

10.   Při poskytování údajů o zařazení akreditovaných parlamentních asistentů do platových tříd by poslanci měli zohlednit jejich kvalifikaci a zkušenosti, úkoly, které jim mají být svěřeny, možnost kariérního postupu a potřebu zajistit řádné finanční řízení.

11.   Nejméně 40 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4 těchto prováděcích opatření se vyčlení na náklady vyplývající z hlavy VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Veškeré výdaje spojené s parlamentní asistencí, kromě výdajů vyplývajících z hlavy VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, nesmí tudíž dohromady přesáhnout 60 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4 těchto prováděcích opatření.

Kromě toho nesmí výdaje související s poskytováním služeb uvedených v tomto článku činit více než 20 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4.

Uvedené stropy se vypočítávají souhrnně za každý rozpočtový rok jako součet měsíčních úhrad stanovených v čl. 29 odst. 4 a na poměrném základě se k nim připočtou všechny nevyužité zůstatky převedené do následujícího rozpočtového roku podle čl. 29 odst. 6.

12.   Parlament hradí výdaje na hrubé příjmy nebo honoráře bez DPH fyzických osob, které si poslanci najali jako místní asistenty, a to až do výše měsíčních stropů. Tyto stropy stanoví předsednictvo v souladu s odstavcem 13 a předsednictvo je může každoročně upravovat. Platná výše těchto stropů se zveřejňuje na internetových stránkách Parlamentu.

13.   Uvedené stropy musí odpovídat třiapůlnásobku referenční částky. Referenční částka je dvanáctinou částky zveřejněné Eurostatem jako průměrná hrubá roční mzda osob zaměstnaných na plný úvazek v členském státě, v němž byl dotčený poslanec zvolen.

Takto vypočtené stropy však nesmí být nižší než základní plat akreditovaného parlamentního asistenta zařazeného do 6. platové třídy ani vyšší než plat akreditovaného parlamentního asistenta zařazeného do 19. platové třídy.

Prémie jsou hrazeny pouze do výše uvedených stropů vypočítaných na ročním základě a do výše jedné šestiny hrubého ročního příjmu asistenta.

Uvedené stropy se poměrným způsobem sníží, pokud místní asistent pracuje na částečný pracovní úvazek, nebo pokud místní asistent nepracuje po celý měsíc.

14.   Hrubý příjem místního asistenta pověřeného především poskytováním administrativní podpory a vedením sekretariátu, který však rovněž musí plnit redakční a poradenské úkoly, nesmí přesáhnout 60 % měsíčních stropů stanovených předsednictvem v souladu s odstavcem 13.

Hrubý příjem místního asistenta pověřeného především plněním redakčních a poradenských úkolů, který však rovněž musí vykonávat administrativní podporu a vedení sekretariátu, nesmí přesáhnout 70 % měsíčních stropů stanovených předsednictvem v souladu s odstavcem 13, pokud místní asistent není držitelem diplomu osvědčujícího úspěšné ukončení vysokoškolského studia v délce nejméně tří let nebo nemá odbornou praxi odpovídající úrovně.

15.   Parlament hradí skutečně vynaložené cestovní výdaje místních asistentů, kteří na žádost poslance uskutečnili příležitostnou služební cestu v souvislosti s výkonem jejich povinností. Služební cesty související s plenárními zasedáními Parlamentu se považují za příležitostné.

Tyto výdaje se hradí po předložení podpůrných dokladů.

Je třeba zvolit cenově nejvýhodnější a nejefektivnější dopravní prostředky a ubytování, v závislosti na jejich dostupnosti a přístupnosti v daném čase. Cesty letadlem se uskutečňují v ekonomické třídě a cesty vlakem ve 2. třídě. Ubytování musí být ve standardním pokoji. Využívání taxislužby musí být výjimečné a omezovat se na krátké vzdálenosti, kde není k dispozici žádný prostředek hromadné dopravy.

Úhrada je omezena na minimum stanovené platnými vnitrostátními právními předpisy a v případě výdajů na ubytování je poskytována do výše stropů platných pro úředníky a ostatní zaměstnance Parlamentu.

1.   Všechny pracovní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb, jakož i všechny dohody o stáži týkající se stážistů, kteří vykonávají stáž v členském státě zvolení, které uzavře poslanec nebo sdružení poslanců, musí spravovat osoba pověřená prováděním plateb, která má sídlo v některém členském státě.

2.   Služby osoby pověřené prováděním plateb poskytuje fyzická nebo právnická osoba, která má v některém členském státě oprávnění vykonávat výdělečnou činnost se specializací na daňové a sociální otázky v oblasti pracovních smluv nebo smluv o poskytování služeb v souladu s vnitrostátními předpisy.

Fyzická nebo právnická osoba poskytující služby osoby pověřené prováděním plateb se nesmí nacházet v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (11) ze dne 18. července 2018 (dále jen „finanční nařízení“).

Osoby pověřené prováděním plateb využívají profesionální počítačový mzdový systém.

3.   Poslanec uzavírá individuální smlouvu s osobou pověřenou prováděním plateb, kterou si sám zvolí a která splňuje podmínky uvedené v odstavci 2.

Náklady vyplývající z využívání služeb osoby pověřené prováděním plateb v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se hradí v rámci částky stanovené v čl. 29 odst. 4 a nepodléhají stropu stanovenému v čl. 30 odst. 11 druhém pododstavci, pokud jde o služby.

Odměny osob pověřených prováděním plateb bez DPH nesmí překročit 4 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4.

Maximální výše odměn osob pověřených prováděním plateb se reviduje na kumulativním základě za kalendářní rok v poměru k délce trvání jejich smlouvy.

4.   Smlouvu s osobou pověřenou prováděním plateb uzavírá poslanec na základě vzorové smlouvy schválené příslušnou schvalující osobou.

Každá nová verze vzorové smlouvy je poté, co byla sdělena poslancům, závazná. Nemá zpětnou působnost na stávající smlouvy.

Vzorová smlouva stanoví v souladu s touto kapitolou způsoby platby v případě smluv uvedených v odstavci 1 a odměnu a povinnosti osoby pověřené prováděním plateb.

1.   Osoba pověřená prováděním plateb zajišťuje v souvislosti se smlouvami, které spravuje, řádné uplatňování vnitrostátních právních předpisů a předpisů Unie, a to zejména v oblasti sociálního zabezpečení a daní.

2.   Odměny osoby pověřené prováděním plateb jsou vypláceny po předložení příslušných faktur nebo vyúčtování odměn.

3.   Poslanci poskytnou osobě pověřené prováděním plateb všechny doklady a informace, které jsou nezbytné pro zajištění legality a řádné správy smluv, které jí byly svěřeny, zejména doklady a informace uvedené v čl. 34 odst. 2, v čl. 35 odst. 1 písm. a), v článku 38, v čl. 39 odst. 1 písm. a) a v článku 40.

4.   Po předložení podpůrných dokladů vyplatí Parlament osobě pověřené prováděním plateb částky splatné na základě smluv, které tato osoba spravuje, včetně dohod o stáži.

5.   V rámci pracovní smlouvy nebo dohody o stáži vyplatí Parlament osobě pověřené prováděním plateb zálohy na výdaje spojené s odměnou, příspěvky na sociální zabezpečení a daněmi.

Za vyúčtování těchto záloh odpovídají poslanci a osoby jimi pověřené prováděním plateb a vyúčtování se provádí v souladu s těmito prováděcími opatřeními a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

1.   Žádost o úhradu výdajů na parlamentní asistenci podle čl. 30 odst. 1 písm. b) a čl. 30 odst. 2, 4 a 5, v níž musí být uvedeni příjemci a částky, které mají být vyplaceny, předkládá příslušnému útvaru Parlamentu poslanec nebo osoba jím pověřená prováděním plateb a musí ji podepsat všichni dotčení poslanci i osoba pověřená prováděním plateb. K žádosti je třeba přiložit podpůrné doklady uvedené v článku 35, pokud jde o pracovní smlouvy, a doklady uvedené v článku 39, pokud jde o smlouvy o poskytování služeb.

2.   Poslanec osobě pověřené prováděním plateb a příslušnému útvaru Parlamentu neprodleně oznámí každou změnu ve smluvních vztazích a zároveň se změnami ve smlouvě jim sdělí rovněž pokyny pro provádění plateb.

Osoby pověřené prováděním plateb neprodleně, a aniž by čekaly na vyúčtování, tyto informace a podpůrné doklady předají příslušnému útvaru Parlamentu.

1.   Osoba pověřená prováděním plateb předá nejpozději do 31. března roku následujícího po dotčeném rozpočtovém roce za každého zaměstnaného místního asistenta a za každého stážistu v členském státě, v němž byl poslanec zvolen, příslušnému útvaru Parlamentu přehled výdajů na mzdy, daňové odvody a odvody příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců na sociální zabezpečení a přehled všech dalších výdajů, které mohou být uhrazeny, a to zejména za účelem vyúčtování vyplacených záloh. Kromě toho předloží doklad o tom, že příslušní místní asistenti jsou přihlášeni do systému sociálního zabezpečení, v němž je jako zaměstnavatel uveden poslanec, doklad o pojištění pro případ pracovního úrazu, pokud platné vnitrostátní právní předpisy uzavření takového pojištění vyžadují, a roční prohlášení o příjmech. Rovněž potvrdí, že jsou splněny všechny povinnosti vyplývající z příslušných vnitrostátních právních předpisů, a na žádost příslušného útvaru Parlamentu předloží všechny výplatní pásky vydané za vykazované období, jakož i doklad o vyplacení mzdy, příspěvků na sociální zabezpečení a daní.

V případě ukončení smlouvy mezi osobou pověřenou prováděním plateb a poslancem a při skončení mandátu poslance musí být tyto povinnosti splněny nejpozději do tří měsíců.

Přehledy uvedené v prvním pododstavci se vypracují podle pokynů Parlamentu.

2.   Pokud nejsou přehledy podle odstavce 1 předloženy ve stanovené lhůtě, není žádná ze souvisejících plateb považována za řádnou. Po ověření přehledů uvedených v odstavci 1 nebo v případě chybějících přehledů zašle příslušný útvar Parlamentu osobě pověřené prováděním plateb, a v kopii poslanci, oznámení o tom, zda platby byly, či nebyly provedeny řádně, případně s uvedením chybějících dokladů, které je třeba předložit.

Pokud je v oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce uvedeno, že platby nebyly provedeny řádně, předloží se doklady potřebné pro vypořádání plateb příslušnému útvaru Parlamentu do jednoho měsíce od zaslání oznámení. Nejsou-li tyto dokumenty předloženy v této lhůtě, použije Parlament článek 71 nebo článek 72, případně oba.

1.   Osoba pověřená prováděním plateb vede po dobu stanovenou v platných vnitrostátních právních předpisech a nejméně pět let po skončení příslušného volebního období mzdovou evidenci, v níž jsou uvedeny vyplacené odměny a případně daňové odvody a odvody příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců na sociální zabezpečení.

Aniž je dotčen první pododstavec, po ukončení smlouvy s osobou pověřenou prováděním plateb se poslanci a každému kvalifikovanému odborníkovi dle jeho výběru neprodleně zašle ověřená kopie všech mzdových dokladů.

2.   Asistenti se zdrží veškerého jednání, které je ve střetu se zájmy poslance, jemuž poskytují služby, nebo se zájmy Parlamentu. Bezodkladně informují příslušného poslance o svém záměru vykonávat výdělečnou nebo nevýdělečnou mimopracovní činnost nebo kandidovat ve volbách.

Mají bydliště v takové vzdálenosti od svého pracoviště, která jim umožňuje řádně vykonávat jejich pracovní povinnosti.

3.   Poslanec neprodleně informuje příslušný útvar Parlamentu o veškerých změnách podmínek pracovního poměru, které mají dopad na výdaje na parlamentní asistenci, a o záměru asistenta vykonávat mimopracovní činnost jinou než ty, které již oznámil podle čl. 35 písm. g), nebo kandidovat ve volbách. Poslanec musí zajistit, aby mimopracovní činnosti a kandidování ve volbách nezasahovaly do plnění pracovních povinností asistenta či nepoškozovaly finanční zájmy Unie, a to tím, že přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat úpravu pracovní doby asistenta nebo čerpání řádné dovolené nebo neplacené dovolené asistentem. Příslušný útvar Parlamentu může vyžadovat doklad o vzájemné dohodě mezi poslancem a asistentem za tímto účelem.

4.   Místní asistenti, kteří zamýšlejí kandidovat ve volbách, se řídí vnitrostátními právními předpisy, které upravují volební kampaň. V případě zvolení musí být zastavena úhrada výdajů asistenta, pokud není schopen doložit, že jeho mandát je slučitelný s výkonem činnosti asistenta poslance.

5.   Smlouvy uzavřené mezi poslanci a asistenty musí zahrnovat podmínky stanovené v odstavcích 2 a 4.

6.   Výdaje spojené s plněním pracovních smluv uzavřených s místními asistenty mohou být uhrazeny za předpokladu, že minimální pracovní doba činí 5 hodin týdně a celková pracovní doba, včetně doby strávené mimopracovními činnostmi, nepřesáhne 48 hodin týdně. Pro účely tohoto odstavce se nevýdělečné činnosti uvedené v článku 35 berou v úvahu pouze tehdy, pokud jsou v dotčeném případu obvykle vykonávány za úplatu.

1.   Výdaje spojené s ukončením pracovní smlouvy, kterou uzavřeli poslanci se svými místními asistenty, mohou být uhrazeny pokud:

2.   Výdaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být hrazeny do výše zákonného minima a v mezích stanovených v čl. 29 odst. 4.

3.   Dodatečné výdaje, které vyplývají ze zvláštní dohody mezi stranami nad rámec právních povinností nebo povinností vyplývajících z kolektivních smluv, mohou být uhrazeny pouze v mezích čl. 29 odst. 4 do výše, která odpovídá základní průměrné hrubé měsíční mzdě místního asistenta za poslední rok zaměstnání.

4.   Odstavec 3 se nepoužije, pokud:

5.   Jestliže jsou poslanci podle příslušných vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního práva povinni zaplatit asistentovi v souvislosti s náklady spojenými s ukončením pracovní smlouvy částku ve výši více než trojnásobku jeho průměrné hrubé měsíční mzdy, mohou být tyto náklady uhrazeny po předložení řádně vystavených podpůrných dokladů potvrzených příslušnými vnitrostátními orgány.

1.   S výjimkou specializovaných služeb, jejichž cena nepřesahuje částku 500 EUR včetně DPH, musí žádost o úhradu výdajů za smlouvy o poskytování služeb obsahovat:

2.   Úhrada poskytování služeb se provádí na základě faktury nebo vyúčtování odměny obsahující podrobný popis skutečně poskytnutých služeb a kopie smlouvy uzavřené s poskytovatelem služeb, kterou poslanec předloží příslušnému útvaru Parlamentu. Spolu s fakturou nebo vyúčtováním odměny zašle poslanec potvrzení o tom, že služba byla skutečně poskytnuta. Na žádost příslušného útvaru Parlamentu předloží poslanec rovněž hlavní podpůrné podklady.

Jsou-li služby částečně nebo zcela osvobozeny od DPH, může příslušný útvar Parlamentu požadovat, aby osoba pověřená prováděním plateb potvrdila právní základ osvobození od DPH.

1.   Předsednictvo stanoví pravidla pro přístup poslanců k vnitřním službám poskytovaným Parlamentem a pro poskytování vybavení a zařízení poslancům, zejména pro:

2.   Předsednictvo může rovněž přijmout ustanovení týkající se přístupu bývalých předsedů Parlamentu během jejich poslaneckého mandátu a bývalých poslanců k infrastruktuře Parlamentu.

1.   Poslanci mají nárok na příspěvek na všeobecné výdaje určený k pokrytí výdajů, které souvisí s jejich poslaneckou činností.

2.   Příspěvek na všeobecné výdaje je v souladu s bodem odůvodnění 17 a čl. 20 odst. 3 vyplácen ve formě paušální částky.

3.   Poslanci mají na příspěvek na všeobecné výdaje nárok počínaje měsícem, kdy byla obdržena jejich žádost o vyplacení příspěvku.

4.   Poslanci si mohou zvolit, zda obdrží příspěvek na všeobecné výdaje v plné výši nebo jeho část.

1.   Příspěvek na všeobecné výdaje se vyplácí po dobu výkonu mandátu poslanců.

2.   Měsíční výše příspěvku na všeobecné výdaje činí 4 950 EUR.

3.   Poslanci, jejichž mandát začíná po patnáctém dni měsíce, obdrží za uvedený měsíc pouze polovinu příspěvku na všeobecné výdaje.

4.   Vykonával-li poslanec mandát po dobu alespoň šesti měsíců a není-li znovu zvolen, je mu po dobu tří měsíců následujících po měsíci ukončení jeho mandátu vyplácena polovina příspěvku na všeobecné výdaje.

1.   Všechny platby v souvislosti s příspěvkem na všeobecné výdaje jsou hrazeny přímo poslancům.

2.   Poslanci, kteří jsou během parlamentního roku (od 1. září do 31. srpna) nepřítomni alespoň polovinu dní vymezených pro dílčí zasedání Parlamentu, vrátí Parlamentu 50 % příspěvku na všeobecné výdaje vztahujícího se na příslušný rok.

3.   Předseda může období nepřítomnosti uvedená v odstavci 2 omluvit ze zdravotních důvodů či ze závažných rodinných důvodů nebo z důvodu účasti dotčeného poslance na misi schválené předsedou, předsednictvem nebo Konferencí předsedů. Podpůrné doklady musí být kvestorům předloženy nejpozději do dvou měsíců od prvního dne nepřítomnosti.

4.   Těhotná poslankyně je zbavena povinnosti účastnit se oficiálních schůzí Parlamentu po dobu tří měsíců před narozením dítěte. Poslankyně předloží lékařské potvrzení uvádějící pravděpodobný termín porodu. Po porodu je poslankyně omluvena z účasti na oficiálních schůzí Parlamentu po dobu šesti měsíců. Poslankyně musí předložit kopii rodného listu dítěte.

1.   Příspěvek na všeobecné výdaje je určen mimo jiné k pokrytí takových výdajů, jako jsou náklady na provoz a údržbu kanceláře, náklady na kancelářské potřeby a dokumentaci, náklady na kancelářské zařízení, náklady na reprezentaci nebo administrativní náklady.

2.   Pokud poslanci zjistí, že částky poskytované z jiných příspěvků podle těchto prováděcích opatření nebo jiných předpisů Parlamentu byly vyčerpány, mohou příspěvek na všeobecné výdaje rovněž využít k přímé úhradě činností, které jsou hrazeny z těchto příspěvků.

1.   S cílem usnadnit poslancům správu a sledování jejich výdajů vyplácí Parlament prostředky vyčleněné na příspěvek na všeobecné výdaje na účet určený pro tento příspěvek, na který tudíž nepřevádí žádné jiné finanční prostředky. Na takový účet se vztahují běžné záruky zahrnuté v mandátu.

2.   Poslanci nesou výhradní odpovědnost za způsob využití prostředků vyplacených podle této kapitoly.

3.   Poslanci si mohou libovolně určit, jak budou dokládat použití těchto částek, tj. zda je rozvedou dopodrobna nebo shrnou podle druhu nákladů uvedených v odstavci 4 tohoto článku, zda je budou dokládat sami nebo za pomoci externího auditora, a mohou určit, zda budou tyto informace zcela nebo zčásti zveřejněny na jejich internetové stránce v rámci internetových stránek Parlamentu v souladu s čl. 11 jednacího řádu Parlamentu.

4.   Druhy nákladů uvedené v odstavci 3:

5.   Předsednictvo přijme veškerá další opatření, která bude považovat za nezbytná, aby poslancům usnadnilo provádění rozhodnutí souvisejících s odstavcem 3.

1.   Pokud bývalí poslanci, kteří mají nárok na odchodné, přijali mandát v jiném parlamentu nebo vykonávají veřejnou funkci, odečte se odměna, na kterou mají nárok, od odchodného.

2.   Čl. 2 odst. 3 se obdobně uplatní na odchodné.

3.   Pro účely tohoto článku se „jiným parlamentem“ rozumí jakýkoli parlament členského státu, který má zákonodárnou pravomoc.

4.   Pro účely tohoto článku se „veřejnou funkcí“ rozumí výkon kterékoli z těchto funkcí:

1.   Pokud má bývalý poslanec současně nárok na odchodné podle článku 13 statutu a na starobní důchod podle článku 14 statutu nebo na důchod podle článku 15 statutu, je bývalému poslanci vyplácena ta z dávek, pro niž se rozhodne. Poslanec své rozhodnutí sdělí generálnímu tajemníkovi nejpozději tři měsíce po skončení mandátu. Toto rozhodnutí je neodvolatelné.

2.   Pokud si bývalý poslanec zvolí vyplacení odchodného, přeruší se po období, kdy má nárok na odchodné, vyplácení starobního nebo invalidního důchodu.

1.   Aby mohlo být bývalému poslanci vyplaceno odchodné, musí předložit žádost o odchodné do tří měsíců od skončení svého mandátu, ke které připojí písemné prohlášení o tom, zda vykonává některou z funkcí uvedených v článku 49 těchto prováděcích opatření. Po uplynutí této lhůty vzniká nárok na odchodné prvním dnem měsíce, ve kterém byla žádost doručena příslušným útvarům Parlamentu. Období, po které má bývalý poslanec nárok na odchodné, se stanoví v souladu s čl. 13 odst. 2 statutu.

2.   K písemnému prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku se případně přiloží rozhodnutí poslance podle čl. 50 odst. 1.

3.   Jakoukoli změnu podmínek, za nichž bylo poskytování odchodného přiznáno, která by mohla vést ke změně nároku bývalého poslance na tento příspěvek, je třeba neprodlen+ oznámit příslušnému útvaru Parlamentu. V případě pochybností může generální tajemník požádat bývalého poslance o vyjádření.

4.   Pokud generální tajemník zjistí na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, že bývalý poslanec vykonává některou z funkcí podle článku 49, zastaví vyplácení odchodného a příslušného bývalého poslance o této skutečnosti informuje.

5.   Bývalý poslanec se může svého nároku na odchodné kdykoli vzdát. Své rozhodnutí sdělí generálnímu tajemníkovi.

1.   Poslanci, kteří vykonávali mandát po dobu alespoň jednoho celého roku, mají po skončení mandátu nárok na doživotní starobní důchod, který se vyplácí od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy dosáhnou věku 63 let, jak je uvedeno v článku 14 statutu.

Bývalý poslanec nebo jeho právní zástupce podá žádost o vyplácení starobního důchodu do šesti měsíců od vzniku nároku, s výjimkou případů vyšší moci. Po uplynutí této lhůty vzniká nárok na starobní důchod prvním dnem měsíce, ve kterém byla žádost doručena.

2.   Vyplácení starobního důchodu se přeruší, pokud je osoba oprávněná pobírat důchod znovu zvolena do Parlamentu. Další nárok na starobní důchod nabytý na základě nového mandátu se připočte k nároku na starobní důchod nabytému před znovuzvolením. Jakmile mandát poslance v Evropském parlamentu skončí, je vyplácení důchodu obnoveno.

3.   Pokud byly mandáty téhož poslance po určité období přerušeny, sečtou se pro účely výpočtu starobního důchodu všechny mandáty.

1.   Starobní důchod, který bývalý poslanec pobírá v souvislosti s mandátem v jiném parlamentu vykonávaným souběžně s mandátem v Evropském parlamentu, se odečte od starobního důchodu podle článku 14 statutu.

2.   Pro účely tohoto článku se „jiným parlamentem“ rozumí parlament vymezený v čl. 2 odst. 2.

3.   Výpočet se provádí na základě výše obou důchodů před zdaněním.

4.   Každý bývalý poslanec, který vykonával souběžně s mandátem v Evropském parlamentu mandát v jiném parlamentu, nahlásí nárok na starobní důchod, který má na základě mandátu v jiném parlamentu.

1.   Poslanec, který je v souladu s postupem stanoveným v článku 59 uznán plně invalidním a tudíž neschopným vykonávat své funkce do konce daného volebního období, a který se v důsledku toho vzdá mandátu, má, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, nárok na invalidní důchod vyplácený počínaje dnem, k němuž je vzdání se mandátu účinné.

2.   Pokud poslanec do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o uznání invalidity úředně sděleno, neoznámí, že se vzdává mandátu, nárok na invalidní důchod zaniká.

3.   Nárok poslance na invalidní důchod vzniká po skončení volebního období, v jehož průběhu k invaliditě došlo, pokud:

1.   Výše invalidního důchodu činí 3,5 % odměny podle článku 10 statutu za každý dovršený rok výkonu mandátu a jednu dvanáctinu za každý další dovršený měsíc, nejméně však 35 % této odměny, přičemž invalidní důchod nepřesáhne úhrnem 70 % odměny.

2.   Pravidla pro výpočet starobního důchodu se obdobně použijí při výpočtu invalidního důchodu.

1.   Invalidní důchod, který bývalý poslanec pobírá v souvislosti s mandátem v jiném parlamentu vykonávaným souběžně s mandátem v Evropském parlamentu, se odečte od invalidního důchodu poskytovaného podle článku 55.

2.   Pro účely tohoto článku se „jiným parlamentem“ rozumí parlament vymezený v čl. 2 odst. 2.

3.   Bývalí poslanci, kteří vykonávali souběžně s mandátem v Evropském parlamentu mandát v jiném parlamentu, nahlásí nárok na invalidní důchod, který mají na základě mandátu v jiném parlamentu.

1.   Poslanec nebo jeho právní zástupce předloží žádost o uznání invalidity předsedovi Parlamentu. K žádosti přiloží lékařské potvrzení s uvedením jména lékaře, který bude poslance zastupovat ve výboru pro otázky invalidity podle článku 60.

2.   Do tří měsíců od svolání výboru pro otázky invalidity generálním tajemníkem podle článku 60 předloží tento výbor na základě mandátu, který mu Parlament svěří, odůvodněnou lékařskou zprávu, v níž uvede, zda jsou splněny podmínky, jimiž se řídí nárok na invalidní důchod stanovený v čl. 55 odst. 1. Ve výjimečných případech může generální tajemník tuto lhůtu prodloužit.

3.   Pokud je v lékařské zprávě uvedeno, že dotčený poslanec má na invalidní důchod nárok, předseda Parlamentu nárok dotčeného poslance na invalidní důchod potvrdí a oznámí mu toto rozhodnutí, přičemž jej zároveň vyzve, aby se vzdal mandátu. Pokud je v lékařské zprávě uvedeno, že dotčený poslanec na invalidní důchod nárok nemá, předseda poslance informuje o dostupných možnostech odvolání.

1.   Výbor pro otázky invalidity se skládá ze tří lékařů jmenovaných následujícím způsobem:

Nebude-li do dvou měsíců po jmenování druhého lékaře dosaženo shody v otázce jmenování třetího lékaře, jmenuje jej na základě žádosti Parlamentu z moci úřední předseda Soudního dvora Evropské unie.

2.   Výdaje spojené s činností výboru pro otázky invalidity, včetně cestovních výdajů, hradí Parlament.

3.   Poslanec může výboru pro otázky invalidity předložit všechny zprávy nebo potvrzení svého ošetřujícího lékaře nebo praktických lékařů, které konzultoval.

4.   Činnost výboru pro otázky invalidity je tajná.

1.   Bývalí poslanci, kteří již nesplňují podmínky, jimiž se řídí nárok na invalidní důchod podle čl. 55 odst. 1, ztrácejí nárok na tento důchod.

2.   Dokud bývalý poslanec nedosáhne 63 let věku, může Parlament každých pět let požádat, aby jej vyšetřil určený lékař a ověřil, zda nadále splňuje podmínky, jimiž se řídí nárok na invalidní důchod podle čl. 55 odst. 1.

3.   Toto vyšetření může rovněž proběhnout před uplynutím doby uvedené v odstavci 2, zejména pokud je Parlament informován o tom, že bývalý poslanec vykonává placenou funkci. Tato situace bude případně přezkoumána na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, s ohledem na okolnosti konkrétního případu a po provedení šetření, během kterého má každá ze stran možnost předložit svou věc a vyjádřit se k věci druhé strany.

4.   Na návrh lékaře, který poslance vyšetřil, může výbor pro otázky invalidity konstatovat, že zdravotní stav bývalého poslance se zlepšil natolik, že již nesplňuje podmínky, jimiž se řídí nárok na invalidní důchod podle čl. 55 odst. 1.

5.   Předseda Parlamentu přijme na základě závěrů výboru pro otázky invalidity rozhodnutí o ukončení nároku na invalidní důchod. Články 59 a 60 se použijí obdobně. Pokud bývalý poslanec nejmenuje lékaře, který jej bude ve výboru pro otázky invalidity zastupovat, použije se ustanovení čl. 60 odst. 1 druhého pododstavce.

1.   Pozůstalý manžel/pozůstalá manželka a nezaopatřené děti poslance nebo bývalého poslance, který v okamžiku úmrtí pobíral starobní nebo invalidní důchod nebo by na něj měl nárok v budoucnu, mají nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod.

2.   Pro účely této kapitoly jsou stálí partneři bez manželského svazku posuzováni stejně jako manželé/manželky za podmínky, že pár předloží úřední dokument vydaný příslušným orgánem členského státu, který osvědčuje jejich partnerství bez manželského svazku.

3.   Za „nezaopatřené dítě“ se považuje manželské, nemanželské nebo osvojené dítě poslance nebo bývalého poslance nebo manžela/manželky poslance nebo bývalého poslance, o něž poslanec nebo bývalý poslanec skutečně pečuje. Za „nezaopatřené dítě“ se považuje rovněž nenarozené dítě a dítě, o jehož osvojení poslanec nebo bývalý poslanec žádal, avšak postup osvojení byl dokončen po jeho úmrtí.

1.   Maximální výše pozůstalostního a sirotčího důchodu nesmí překročit výši starobního důchodu, na který by poslanec měl nárok na konci volebního období se započtením doby, která uplyne mezi datem úmrtí a koncem volebního období.

2.   U bývalých poslanců nesmí maximální výše pozůstalostního a sirotčího důchodu překročit výši starobního důchodu, který poslanec pobíral nebo na který by měl nárok.

3.   Výše pozůstalostního důchodu náležejícího pozůstalému manželovi/pozůstalé manželce činí 60 % částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2 tohoto článku a alespoň 30 % odměny uvedené v článku 10 statutu, i kdyby tato částka převyšovala částky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Nárok na pozůstalostní důchod pro pozůstalého manžela/pozůstalou manželku není dotčen, pokud pozůstalý manžel/pozůstalá manželka uzavře nové manželství. Pozůstalý manžel/pozůstalá manželka nemá nárok na pozůstalostní důchod, pokud je z okolností v konkrétním případě nade vši pochybnost zřejmé, že manželství bylo uzavřeno pouze za účelem pobírání důchodu. Tato situace bude případně přezkoumána na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, s ohledem na okolnosti konkrétního případu a po provedení šetření, během kterého má každá ze stran možnost předložit svou věc a vyjádřit se k věci druhé strany.

4.   Výše sirotčího důchodu pro nezaopatřené dítě činí 20 % částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2.

5.   Odchylně od odstavce 4 se v případě více než dvou nezaopatřených dětí stanoví důchod pro každé nezaopatřené dítě tak, že se částka odpovídající 40 % maximální částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2 vydělí počtem nezaopatřených dětí.

6.   Maximální výše důchodu, která má být vyplácena, bude případně rozdělena mezi pozůstalého manžela/pozůstalou manželku a nezaopatřené děti v souladu s procentními podíly stanovenými v odstavcích 3, 4 a 5.

7.   Odchylně od odstavců 4 a 5 se v případě, že zemřelá osoba nezanechá žádného pozůstalého manžela/pozůstalou manželku, rovná důchod na každé nezaopatřené dítě 20 % maximální částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2. Je-li však počet nezaopatřených dětí vyšší než pět, rozdělí se maximální částka uvedená v odstavcích 1 nebo 2 rovným dílem mezi nezaopatřené děti, které mají nárok na sirotčí důchod.

1.   Nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po datu úmrtí poslance nebo bývalého poslance.

2.   V případě úmrtí příjemce zaniká nárok na pozůstalostní důchod na konci kalendářního měsíce, ve kterém příjemce zemřel.

3.   Nárok na sirotčí důchod zaniká na konci měsíce, ve kterém nezaopatřené dítě dosáhne věku 21 let.

Tento nárok na sirotčí důchod však trvá po dobu studia nebo odborného vzdělávání nezaopatřeného dítěte, nejdéle však do konce měsíce, ve kterém dosáhne věku 25 let.

Důchod se nadále vyplácí nezaopatřenému dítěti, které si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemůže samo vydělávat na živobytí. Tuto nemoc nebo invaliditu musí uznat lékař Parlamentu. Příjemce se může proti rozhodnutí lékaře odvolat a požádat o svolání výboru vytvořeného podle postupu pro výbor pro otázky invalidity, který je uveden v příloze II oddílu 3 služebního řádu.

Tento nárok zanikne, pokud nezaopatřené dítě nabude schopnosti vydělávat si na živobytí. Parlament může nezaopatřené dítě každých pět let požádat, aby je vyšetřil určený lékař a ověřil, zda nadále splňuje podmínky, na jejichž základě se sirotčí důchod přiznává.

4.   Pozůstalí manželé/pozůstalé manželky a nezaopatřené děti, kteří mají nárok na důchod, předloží svou žádost o vyplácení důchodu do šesti měsíců od vzniku nároku na důchod. Po uplynutí této lhůty vzniká nárok na důchod prvním dnem měsíce, ve kterém byla žádost doručena příslušným útvarům Parlamentu.

1.   Uplatňování těchto prováděcích opatření a předkládání všech žádostí o úhradu podle těchto prováděcích opatření musí být v souladu s finančním nařízením.

2.   Pokud se podle těchto prováděcích opatření uzavírají smlouvy mezi Parlamentem a třetími stranami, má příslušná schvalující osoba pravomoc je podepsat.

1.   Částky vyplacené podle hlavy I kapitol 4, 5 a 6 musí být využívány výlučně pro financování činností souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu a nesmějí krýt soukromé výdaje poslanců nebo dotace či dary politického rázu.

2.   V souvislosti s využíváním finančních prostředků dostupných podle těchto prováděcích opatření nepřijmou poslanci žádné opatření, které by mohlo uvést jejich vlastní zájmy do střetu se zájmy Unie.

Ke střetu zájmů dochází, je-li jednání poslanců ovlivněno rodinou, citovými vazbami, hospodářským zájmem nebo jiným přímým či nepřímým osobním zájmem.

3.   Poslanci vrátí Parlamentu nevyužité částky s výjimkou prostředků vyplácených ve formě paušálu.

1.   Platby podle těchto prováděcích opatření se provádějí bankovním převodem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (12). Poplatky, které hradí plátce, nese Parlament. Všechny ostatní poplatky hradí příjemce.

2.   Platby se provádějí v EUR vyjma případů, kdy byl příjemce zvolen nebo má bydliště v členském státě, jehož měnou není euro, a požádá o vyplacení celé částky nebo její části v měně uvedeného členského státu.

3.   Při směně se použije měsíční účetní kurz EUR vůči příslušné národní měně stanovený v souladu s čl. 19 odst. 3 finančního nařízení.

4.   Při úhradě výdajů na parlamentní asistenci se odchylně od odstavce 3 pro směnu použije měsíční účetní kurz EUR vůči příslušné národní měně platný v prosinci předcházejícího roku, přičemž v průběhu volebního období nesmí být maximální měsíční částka úhrad poskytnutá poslanci vyjádřená v jiné měně než euro po zohlednění roční valorizace a všech případných zvýšení, o nichž rozhodne předsednictvo, nižší než maximální měsíční částka stanovená pro předchozí rok.

1.   Po zahájení výkonu mandátu sdělí poslanec příslušnému útvaru Parlamentu bankovní údaje (např. číslo účtu ve formátu IBAN, kód BIC SWIFT) a adresu dotčené banky) k jednomu nebo více účtům vedeným na jeho jméno v členském státě Unie, na něž má být zasílána odměna podle článku 10 statutu, další příspěvky a úhrada dalších výdajů.

Pokud poslanec, bývalý poslanec nebo jeho právní nástupci neuvedou jinak, vyplácí se na účet určený pro vyplácení odměny podle článku 10 statutu rovněž odchodné a důchod.

2.   Jakoukoli platbu jiné osobě než poslanci lze provést pouze po předložení potvrzení banky příjemce, že účet, na nějž se má úhrada provést, je veden na jméno uvedené osoby. Potvrzení musí obsahovat číslo účtu ve formátu IBAN, kód BIC (SWIFT) a adresu banky.

3.   Pro platby v rámci výdajů na parlamentní asistenty sdělí poslanec osobě pověřené prováděním plateb nebo případně příslušnému útvaru Parlamentu údaje týkající se bankovního účtu svého osobního asistenta. Bankovní účet osobního asistenta poslance musí být otevřen v členském státě Unie. Úhrada se provádí v měně, v níž je mzda nebo odměna osobního asistenta stanovena.

Osoba pověřená prováděním plateb oznámí příslušnému útvaru Parlamentu údaje týkající se svého bankovního účtu.

1.   Odměna podle článku 10 statutu, odchodné a důchody se vyplácejí 15. den v měsíci za probíhající měsíc. Příspěvek na všeobecné výdaje se vyplácí první den v měsíci za probíhající měsíc.

2.   Platby osobě pověřené prováděním plateb týkající se výdajů na parlamentní asistenty se provádějí 15. den v měsíci za probíhající měsíc.

Tyto platby se uskutečňují podle pokynů poslance, které předal nejpozději 25. dne předcházejícího měsíce.

3.   Úhrady ostatních výdajů se provádí po předložení požadovaných dokladů uvedených v těchto prováděcích opatřeních.

Na žádost příslušného útvaru Parlamentu předloží příjemci důchodu doklad o tom, že jsou naživu, a to ve formě potvrzení vystaveného lékařem nebo příslušným veřejným orgánem.

4.   Doklady požadované těmito prováděcími opatřeními je třeba předložit nejpozději:

5.   Generální tajemník může přijmout zvláštní ustanovení pro výplatu záloh na obvyklé cestovní výdaje a výdaje na pobyt.

1.   Pokud poslanec, bývalý poslanec, jeden z jeho právních nástupců nebo osoba pověřená prováděním plateb tato prováděcí opatření nebo pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků nedodrží, může příslušná schvalující osoba dotčené platby částečně nebo zcela ukončit.

2.   Příslušná schvalující osoba nejprve písemně informuje dotčenou osobu o záměru tyto platby ukončit a dá jí příležitost k tomu, aby předložila písemné připomínky spolu s případnými podpůrnými doklady. Kopie tohoto oznámení se případně zašle každé dotčené třetí straně.

3.   Nepředloží-li dotčená osoba dostatečné důkazy o tom, že tato prováděcí opatření nebo pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků dodržuje, přijme příslušná schvalující osoba rozhodnutí o ukončení příslušných plateb. Žádným takovým rozhodnutím není dotčen článek 72 těchto prováděcích opatření.

1.   Každá částka neoprávněně vyplacená podle těchto prováděcích opatření nebo pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků bude od dotčeného poslance nebo bývalého poslance nebo jeho právních nástupců požadována zpět. Rozhodnutí o vymáhání plateb přijímá generální tajemník.

2.   Před přijetím rozhodnutí o vymáhání plateb informuje generální tajemník dotčenou osobu písemně o zahájení postupu vymáhání plateb a dá jí příležitost k tomu, aby předložila písemné připomínky spolu s případnými podpůrnými doklady.

3.   Po přijetí rozhodnutí o vymáhání plateb přistoupí generální tajemník k postupu vymáhání v souladu s finančním nařízením. Způsoby vymáhání plateb nesmí poslancům bránit v účinném výkonu jejich mandátu.

4.   Generální tajemník může svou pravomoc podle odstavců 1 a 2 nebo 3 přenést na příslušného generálního ředitele.

5.   Tento článek se použije obdobně na třetí strany.

1.   Částky uvedené v čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 2 písm. d), článku 20, čl. 22 odst. 1 a 3, čl. 24 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 může předsednictvo každoročně valorizovat až do výše rovnající se roční míře inflace v Unii zveřejněné Eurostatem, která odpovídá měsíci říjnu předcházejícího roku.

2.   Částku uvedenou v čl. 29 odst. 4 těchto prováděcích opatření předsednictvo případně každoročně valorizuje na základě společného indexu vypracovaného Eurostatem po dohodě se statistickými úřady členských států podle článku 65 služebního řádu. Tato valorizace může být uplatněna zpětně od července roku, na nějž se index vztahuje.

1.   Odměna podle článku 10 statutu, odchodné, starobní důchod podle těchto prováděcích opatření nebo starobní důchod podle přílohy III pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků mohou být předmětem exekuce až do výše jedné třetiny příslušné částky na základě rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu.

2.   Generální tajemník vydá pokyny k provádění takového opatření, přičemž tyto pokyny náležitě zohlední poslední dostupnou hranici ohrožení chudobou stanovenou v příslušných případech Eurostatem pro stát trvalého bydliště dotčeného poslance nebo bývalého poslance a musí případně vyhovovat požadavku, aby poslanci mohli účinně vykonávat svůj mandát. Před přijetím rozhodnutí musí mít poslanec možnost se vyjádřit.

1.   Poslanec nebo bývalý poslanec, který se domnívá, že příslušný útvar v jeho případě řádně neuplatnil tato prováděcí opatření, se může obrátit na generálního tajemníka.

2.   Poslanec nebo bývalý poslanec, který nesouhlasí s rozhodnutím generálního tajemníka, může podat stížnost kvestorům, kteří přijmou rozhodnutí po konzultaci s generálním tajemníkem. Stížnost se zasílá úřadujícímu předsedovi kvestorů.

3.   Pokud některá ze stran zapojených do postupu podávání stížnosti s rozhodnutím kvestorů nesouhlasí, může podat stížnost předsednictvu, které přijme konečné rozhodnutí. Tato stížnost vychází z podpůrných dokladů, které byly předloženy spolu s původní stížností podle odstavců 1 a 2, a je zaslána předsedovi.

4.   Každá stížnost podaná podle odstavců 1, 2 nebo 3 musí být odůvodněná a musí být předložena písemně spolu se podpůrnými doklady do dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí.

5.   Parlament zajistí, aby stěžovatelé obdrželi potvrzení o přijetí stížnosti v případě každé podané stížnosti.

6.   Pokud poslanec po podání stížnosti na základě odstavců 1, 2 nebo 3 tohoto článku a předtím, než příslušný odvolací orgán přijme své rozhodnutí, napadne rozhodnutí, které je předmětem stížnosti, prostřednictvím žaloby na neplatnost podle článku 263 Smlouvy o fungování EU, prohlásí se stížnost za bezpředmětnou a řízení se ukončí.

Stížnost na základě odstavců 1, 2 nebo 3 tohoto článku se prohlásí za nepřípustnou, pokud ji poslanec podá až po žalobě na neplatnost na základě článku 263 Smlouvy o fungování EU.

7.   Tento článek se použije obdobně na právní nástupce poslanců a bývalých poslanců.

1.   Pokud se v těchto prováděcích opatřeních hovoří o předkládání žádostí o zpětnou úhradu nebo o přímou úhradu, lze takovéto žádosti předkládat v elektronické formě s elektronickým podpisem.

2.   Pokud tato prováděcí opatření vyžadují předložení příslušných dokladů, lze takovéto doklady předložit v oskenovaných kopiích, pokud k nim poslanec připojí čestné prohlášení, že předložené oskenované kopie podpůrných dokumentů odpovídají originálu.

3.   Aby bylo možné provádět kontroly toho, zda oskenované kopie podpůrných dokladů odpovídají originálu, uchovávají poslanci tyto originály do 31. prosince kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla příslušná žádost o zpětnou úhradu nebo o přímou úhradu předložena.

Příslušné útvary Parlamentu zavedou systém namátkových kontrol s cílem ověřit, že oskenované kopie podpůrných dokladů odpovídají originálu.

1.   Oznámení útvarů Parlamentu podle těchto prováděcích opatření a pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků lze zasílat všemi dostupnými prostředky, které zajišťují účinnost přenosu, včetně elektronické pošty nebo jiných elektronických prostředků. V případě poslanců se oznámení zaslaná elektronickou poštou považují za řádně doručená po obdržení potvrzení o přečtení nebo nejpozději pět pracovních dnů po obdržení potvrzení o doručení e-mailu na jejich oficiální e-mailovou adresu Parlamentu.

2.   Pro účely zasílání oznámení sdělí poslanci Parlamentu na konci svého mandátu svou e-mailovou adresu a adresu trvalého pobytu a poté informují o každé jejich změně, a to vždy ve lhůtě jednoho měsíce. Totéž platí pro právní nástupce poslanců a bývalých poslanců, kteří sdělí Parlamentu svou e-mailovou adresu a adresu trvalého pobytu v okamžiku jejich nástupnictví a poté informují o každé jejich změně, a to vždy ve lhůtě jednoho měsíce.

3.   Pro účely čl. 98 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení se každé prodlení při zaslání výzvy k úhradě ze strany orgánu považuje za způsobené jednáním dlužníka, pokud se na dlužníka vztahoval odstavec 2 tohoto článku a dlužník jej nedodržel.